Hlavním stratégem záchranných operací měl tehdy podle informací MF DNES být Rudolf Hanus. Metody na vyvádění špatných úvěrů ven z banky pak převzali i jejich nástupci - bankéři, kteří začali spořitelnu řídit v roce 1998.
Tedy představenstvo pod vedením Kamila Zieglera, který dnes šéfuje pražské Raiffeisenbank. Řízení rizik měl v jeho týmu na starosti Josef Kotrba, manžel ministryně školství Petry Buzkové, a později Vladimír Kotlář.
Kromě nich jsou obviněni Karel Kotrba a Jaroslav Svoboda. Policie se soustředí hlavně na případ, kdy spořitelna řešila problémy své bývalé dceřiné leasingové firmy Corfin. Obvinění bankéři jí poskytli téměř miliardový úvěr v září 1997.
V té době však již věděli, že Corfin není schopen splácet. Tím ulehčili Corfinu, ale i bance, protože úvěr nahradil starou půjčku, kterou Corfin nesplácel - na ni by banka musela vytvářet rezervy. Nový úvěr problémy na další čas zamaskoval.
Bankéři jsou proto obviněni ze zkreslování údajů o hospodaření, za což jim hrozí až pět let vězení. Za další trestný čin - porušení povinnosti při správě cizího majetku pak osmiletý trest.
Po pouhém půlroce, v dubnu 1998, už banka úvěr pro Corfin plně odepsala. Vzápětí jej za jednu korunu prodala firmě IC, která pro spořitelnu vymáhala nesplácené úvěry.
Šlo o jeden z největších úvěrů, jaký kdy banka na IC převedla. Tímto způsobem si spořitelna "čistila tvář" už od roku 1994, kdy IC kvůli tomu založila. Stejným způsobem proběhly desítky transakcí (v IC se nakupily úvěry za více než šest miliard).
Obchody s IC se po letech ukázaly jako velmi nevýhodné pro banku. Stávalo se, že spořitelna prodávala úvěry za podezřele nízké ceny. IC si na nákup úvěrů půjčila - zase u spořitelny. Úvěr nesplácela, a navíc dostávala za správu pohledávek pro spořitelnu od banky zaplaceno. Policie také vyšetřuje případy, kdy se do IC dostaly úvěry, jež tam vůbec nepatřily - na tom vydělali dlužníci, kteří pak nemuseli splatit všechno.
IC se postupně stala jedním z nejproblémovějších klientů spořitelny. Její dluhy nakonec zaplatil stát, když spořitelnu zachraňoval. "Kdyby se tyto operace neprováděly, banka by šla do nucené správy. To si uvědomovala i dohlížející centrální banka, a proto zpočátku vše tolerovala," vzpomíná na obchody s IC bývalý zaměstnanec spořitelny, který však nechce být jmenován.
Centrální banka, která si v roce 1998 na praktiky spořitelny posvítila, došla k závěru, že banka obchody s IC ohrožuje vkladatele, a zakročila. Ovšem až téměř čtyři roky poté, co spořitelna začala podobné operace provádět. Bankovní dohled přitom dávno informace o tom, co se s nesplácenými úvěry spořitelny děje, měl.
Od minulého týdne panuje v centrální bance na informace týkající se kauzy České spořitelny a IC přísné informační embargo. ČNB poskytla MF DNES stručné písemné stanovisko, které potvrzuje, že centrální banka ve finále spořitelně odsouvání problémů na IC zakázala: "Bankovní dohled v roce 1998 prováděl v České spořitelně šetření zaměřené na postupování pohledávek na společnost IC. Vyžádal si nápravná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a ukončení operací s IC," uvedla o zásahu ČNB její mluvčí Alice Frišaufová.
Zjednodušeně řečeno, centrální banka spořitelně řekla: "Už ani jediný úvěr nesmí do IC. S těmi, které už tam jsou, začněte zacházet tak, aby to nebylo jen výhodné pro IC, ale konečně i pro spořitelnu."
