Mittal letos nabídl akcionářům Arceloru odkoupení jejich akcií a nedávno nabídku zvýšil na celkových téměř 26 miliard eur. Vedení Arceloru však podniká všechno možné, aby tuto snahu odrazilo a spojilo se s ruskou firmou chráněnou Kremlem.
V pátek se Arcelor dohodl s šéfem Severstalu Alexejem Mordašovem na transakci, v níž Mordašov získá 32 a později možná až 45 procent akcií Arceloru.
"S více než 20 procenty bychom byli schopni svolat kdykoli valnou hromadu akcionářů. Raději bychom chtěli takový vliv než žádný vliv," řekl Baan. Baan rovněž obvinil vedení Arceloru, že dohodou se Severstalem přestalo zastupovat zájmy akcionářů.
"Management Arceloru jedná čistě z egoistických motivů. Tito pánové jsou přilepeni do svých křesel," prohlásil Baan. Investiční banka Goldman Sachs, která je poradcem Mittalu, se nyní snaží shromáždit dostatek akcionářů Arceloru ke svolání mimořádné valné hromady.
Ta by měla projednat fúzi se Severstalem, kterou řada akcionářů ostře kritizuje. Je pravděpodobné, že by takováto valná hromada návrh požadovanými dvěma třetinami neodsouhlasila. Arcelor však chce, aby akcionáři pouze návrh nezamítli více než polovinou hlasů.
Mittal stále bojuje
"Půjdeme nyní za všemi akcionáři Severstalu a dáme jasně najevo svou pozici. V tuto chvíli nabízíme více než 37 eur za akcii a stále jsme přesvědčeni, že akcionáři prodají akcie nám," řekl Baan.
List Wall Street Journal Europe dnes připomněl, že Mordašov je chráněncem ruského prezidenta Putina, takže Arcelor se ve snaze ubránit se před Mittalem dostane přímo pod kontrolu Kremlu. Předseda představenstva Arceloru Joseph Kinsch přitom nazval Mordašova "opravdovým Evropanem".
Naopak o Mittalu, který sídlí v Nizozemsku, prohlásil generální ředitel Arceloru Guy Dollé, že je to "firma plná Indů", kteří se snaží koupit Arcelor podezřelými penězi.
Na xenofobii evropských ocelářů vzbuzenou nabídkou Mittalu si stěžovali již indičtí vládní činitelé. Šéf Mittalu Lakshmi Mittal je původem Ind, žije však dlouhodobě v Londýně. Podle amerického listu je jeho největším prohřeškem to, že se zachoval plně kapitalisticky a před svým krokem nepožádal šéfy Arceloru a politiky západoevropských zemí o svolení.
