Osud Smržovky je podobný její známější sestře Rokytnici nad Jizerou. Město se před deseti lety zadlužilo, aby mohlo vystavět moderní domky, a pak splácení neutáhlo.
Ministerstvo financí odhaduje počet problémových obcí na desítky. Jména ale nezveřejňuje. „Jde hlavně o obce, které přijaly půjčky v letech 1993 až 1997 na mnohdy nekvalitní a neuvážené projekty,“ říká Radek Němeček z tiskového oddělení ministerstva financí.
Příliš zadlužené obce tak vyplouvají na povrch postupně. Do dražby se například dostal majetek Rovné na Sokolovsku, exekuce hrozí Bublavě proslavené svým akvaparkem, obci Prosečná na Trutnovsku, a co si počít s velkými dluhy řeší i Šimonovice na Liberecku.
Takových případů přibývalo natolik, že vláda loni asi třicet obcí přizvala k jednání s Českou konsolidační agenturou o oddlužení. Ta se s nimi snaží dohodnout, aby aspoň část dluhů splatily do roku 2008 a prodaly co nejvíce majetku.
Na celkovém zadlužení měst, které loni bylo skoro 60 miliard a letos má vzrůst o dalších osm miliard, se však ta malá podílejí minimálně. Asi polovina dluhů totiž připadá na Prahu, Brno a Ostravu, které splácejí bez potíží.
Růst dluhů má mít hranice
Rostoucí zadlužování zdaleka ještě není u konce. „Zadlužení narůstá neustále a k dalšímu růstu povede i vstup do Evropské unie,“ připomíná analytik Czech Rating Agency Tomáš Lněnička.
Se vstupem do evropského klubu by měly veškeré obce nad dva tisíce obyvatel mít vlastní čističku a investovat musí i do infrastruktury. Většina vesnic i měst přitom už utratila mimořádné příjmy, které získaly prodejem akcií či bytů, a další investice zvládá jen pomocí půjček.
Získat půjčku u banky přitom není pro menší obce snadné. Žádat sice mohou ještě o peníze z evropských fondů, ale část musí zaplatit samy a peníze z Bruselu navíc stejně dojdou až po ukončení celého projektu.
Dostat se do situace, která končí vydražením či exekucí majetku obce, není pro městečko, které přecení své síly, nic složitého. Dnes je zákon v půjčkách nijak neomezuje. Přitvrdit dnešní stav má právě vznikající novela.
„Jedním z opatření by mohlo být dodržování stanovené hranice dluhové služby,“ říká Němeček. Zatím ministerstvo navrhuje, aby obce, jejichž dluhy včetně úroků překročí třicet procent příjmů obce, nemohly dál dostávat dotace od státu.
Dnes je takových obcí zhruba 140, na stůl má vláda návrh dostat v březnu. Otázkou je, jaká bude výsledná podoba návrhu. V roce 2002 už jednou podobné omezení schválila i sněmovna, ale po půl roce je zase zrušila.
Rokytnici zůstalo jen pár domů
Rokytnice nad Jizerou se v Česku stala odstrašujícím příkladem, jak může skončit zadlužená obec. Po nedobrovolné dražbě jí v majetku zůstala jen radnice, školka a pár dalších domů.
Všechno začalo v první polovině 90. let, kdy se tříapůltisícové město rozhodlo vystavět lanovku na Lysou horu, a kvůli tomu si půjčilo více než 250 milionů korun.
Město však brzy přestalo splácet a na sankčních úrocích se jeho dluh vyšplhal nad 400 milionů korun. Posléze skončil v České konsolidační agentuře, která majetek města poslala do dražby.
Během největší nedobrovolné dražby obecního majetku tak v roce 2002 řady pozemků a bytových domů, místní kino, parkoviště pod vlekem, knihkupectví, řeznictví i několik garáží získali noví majitelé.
Ani dražba však městečko břemene zcela nezbavila a Rokytnici zbyl dluh zhruba 390 milionů korun. Loni se proto zastupitelstvo dohodlo s agenturou na oddlužení. Nic však není zadarmo.
Město musí prodat i veškerý zbývající majetek. Ponechat si může jen školku, školu, radnici, hřbitov, čistírnu odpadních vod a kanalizaci. Příštích pět let bude České konsolidační agentuře odvádět ještě pět milionů korun ročně. A za to mu státní instituce odpustí zbývající dluhy.
