Chov královských koní střídá šéfy

Norbert Záliš už není ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Dlouholetého šéfa chovu koní, kteří slouží mimo jiné u dánského královského dvora, odvolal ministr zemědělství Jaroslav Palas. Kontrola prý prokázala jeho jednoznačná pochybení. Kritici Zálišovi vyčítali rozmařilé hospodaření.

Ministerstvo zatím podrobnosti nesdělilo s tím, že se k výsledkům inspekce musí vyjádřit Záliš. On sám vidí za svým pádem spíše neshody ve způsobu vedení instituce.

"Jsem pro řadu lidí nepřijatelný a v tom smyslu samozřejmě Kladruby potřebují ředitele, kterého ministr podporuje. A já v tom smyslu Kladrubům takového ředitele přeji," reagoval Záliš.

Návštěvu několika různých inspekcí v kladrubském hřebčíně sice potvrdil, ale popřel, že by některá z nich odhalila nesrovnalosti v hospodaření. Ty vylučuje také auditorská firma.

Na Zálišovo místo jmenoval ministr Palas Milana Vítka, který naposledy působil jako ředitel Okresní agrární komory v Opavě.

Záliš uvedl, že tlaky na své odvolání cítil z různých stran už několik let. Jedním z nejhlasitějších kritiků je i bývalý stínový ministr ODS Miloslav Kučera.

Mimo jiné Zálišovi vyčítá nevýhodné rozprodeje kvalitních koní a jiného majetku. Záliš se podle něj v hřebčíně choval jako monarcha, kvůli kterému z Kladrub odešla řada odborníků.

"Starokladrubák měl sedm genetických linií a ty dvě nejcennější jsou de facto nenávratně ztraceny z držení národního hřebčína," uvedl Kučera.

"Řada vlivných osobností tím, že se tam třeba svezla na kočáře, nebo tam přespala, najedla se a napila, tak nad tím zavírala oči," dodal.

Záliš tato obvinění odmítá.

Rozsáhlý komplex národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který založil roku 1579 císař Rudolf II., je od ledna 1995 státní kulturní památkou i se starokladrubským koněm.

Ten se stal jediným živým tvorem na světě, který se může takovou výsadou pyšnit. Starokladrubští koně jsou také jedinou rasou na světě vyšlechtěnou speciálně pro ceremoniální dvorské účely.

V roce 1994 vyhrál kladrubský hřebčín veřejnou soutěž na obnovu dánského královského spřežení pro slavnostní příležitosti u dvora královny Margarety II. a do do Dánska putovalo šestispřeží hřebců, které se mimořádně osvědčilo.

Dánský královský dvůr pak v Kladrubech zakoupil i další koně. Šestispřeží z Kladrub vezlo například královnu Margaretu II. při příležitosti oslav 25. výročí jejího panování v lednu 1997 či prince Joachima při jeho sňatku.

V chovu kladrubského hřebčína je podle Záliše něco přes 600 koní. Hřebčín ročně prodá 80 až 100 koní, z toho 80 procent do zahraničí.

Ministerstvo zemědělství provoz hřebčína v posledních letech ročně dotovalo částkou 35 milionů korun.

,