Důkladně prozkoumat, opatrně rozebrat, opravit nebo vyměnit opotřebené díly, všechno zase složit a pak hlavně vyzkoušet. Na první pohled vypadá generální oprava ozubnicové lokomotivy T426.003 jako legrace, pro kladenské mistry to ale byl jeden z největších oříšků jejich kariéry.
„Není to obyčejná lokomotiva, jakých jsme opravili už desítky,“ říká Radek Šauer, technický ředitel KDS-Kladenské dopravní a strojní, a dodal: „Mašinka z roku 1961 má kromě jiného unikátní systém Abtovy ozubnice, který jsme rozebírali vůbec poprvé.“
Lokomotiva T426.003 během zkušební jízdy na viaduktu přes Prokopské údolí
Náhradní díly na „Rakušanku se pochopitelně už nevyrábějí, a tak je museli kladenští shánět v železniční komunitě po celé Evropě nebo je prostě vyrobit nové.
Měnil se třeba motor. Majitelé lokomotivy, Železniční společnost Tanvald, před lety koupili dva podobné v Rakousku. Z těchto dvou a toho původního složili v Kladně jeden funkční. Lokomotiva dostala také nový lak, mimochodem ve stejné lakovně v Přerově, odkud nedávno vyjela další železniční legenda, Slovenská Strela.
S „Rakušankou“ po Semmeringu
Po takto náročné rekonstrukci se každá lokomotiva musí vyzkoušet na volné trati. Protože bude „Rakušanka“ jezdit na jedné z nejstrmějších tratí u nás, z Tanvaldu do Kořenova, volba padla na další strmý úsek, Pražský Semmering.
Z Kladna vyrážíme se zavěšeným Brejlovcem, tedy lokomotivou řady 750. Jednak jako zátěž, jednak jako pojistku, kdyby se zkušební jízda nepovedla. Naštěstí všechno funguje, jak má, a tak tuto mnohatunovou pojistku za zády nemusíme využít.
„Rakušanka“ je v tuto chvíli ve stavu, jako kdyby vyjela z výrobního závodu. Lak září novotou a kabina strojvedoucího včetně budíků je celá zrestaurovaná. V okamžiku, kdy dá mašinfíra Tomáš lokomotivě pořádně „napít“, je cítit, jak se teprve vypaluje čerstvá barva.
Lokomotiva T426.003 během zkušební jízdy ve stanici Praha-Zličín
Při jízdě je jasně poznat, že T426.003 je sice motorový stroj, podvozek ale konstruktéři použili ještě z parních lokomotiv. Mašinka se jakoby houpe a třese. Podle přítomných expertů ze Zubačky je to ale normální, a tak zkušební jízda pokračuje bez závad.
Na smíchovském nádraží „Rakušanka“ objede Brejlovce a vyráží na zpáteční cestu. Teď se teprve ukáže, jestli se generálka povedla. Hned za stanicí trať prudce stoupá, z komína nad kabinu strojvedoucího se valí černý dým, mašinka ale jede neúnavně pořád dál, bez odpočinku až do Kladna.
 |
A teď zpátky do Jizerek
Rekonstrukce stála bezmála 3 a půl milionu korun. Polovinu nákladů zaplatilo ministerstvo kultury, zbylé peníze šly z kapsy členů Spolku.
Během generálky se bohužel ukázalo, že některé díly, které se původně neměly měnit, jsou ve špatném stavu. Oprava se proto o něco prodražila. Železniční společnost Tanvald se proto rozhodla alespoň část peněz získat prostřednictvím crowdfundingové kampaně.
„Budeme rádi, když nám fandové železnice pomohou, budeme rádi za jakoukoliv částku. V každém případě, veřejnosti se „Rakušanka“ poprvé představí 22. srpna na Borůvkové sobotě v Kořenově,“ říká Pavel Šturm ze Zubačky. Zájemci se tam budou moci svézt historickým vlakem, který potáhne právě ozubnicová lokomotiva T426.003.
