ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Aerolinky tlačí na nižší náhrady za rušené lety, léto je přišlo draho

  • 39
Letošní letecká sezona, kterou na velké většině letišť doprovázely fronty před odbavením, množství zpožděných, ale také zmeškaných letů a zatoulaných zavazadel, opět otevřela diskusi, zda jsou náhrady pro cestující dostatečné, nebo zda jsou naopak vysoké až příliš.

Strop ve výši 600 eur u nejdelších letů na vzdálenost přes 3 500 kilometrů se zdá leteckým společnostem příliš vysoký a žádají po Evropské komisi, aby se o výši náhrad, které v EU platí od roku 2004, opět začalo jednat.

Na aktivity dopravců, které by mohly dosáhnout osekání práv turistů, pak začaly upozorňovat společnosti, jež za úplatu poškozeným cestujícím pomáhají s vymáháním náhrad.

„Současná krize jasně ukazuje, že ve skutečnosti je zapotřebí přísnější vymáhání práv cestujících. Je nutné zajistit, aby aerolinky dodržovaly nařízení a cestující měli snadnější přístup k tomu, co jim náleží,“ říká generální tajemník Asociace obhájců práv cestujících (APRA) Patrick Gibbels. Poukázal přitom na skutečnost, že dlouhodobě se pomocí povinných náhrad daří na evropském nebi nedochvilnost aerolinek redukovat alespoň o pět procent.

Letů za sluncem přibude, cesty z Prahy do exotiky budou kratší

To však zřejmě neplatí pro letošní výjimečné léto, které je specifické nepoměrem cestujících a počtem personálu dopravců a letišť. Během dvouleté covidové pauzy totiž aerolinky a letiště propouštěly, během jarního oživení turistického ruchu pak nezvládaly nápor.

Závažnost situace dokládají i statistiky Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol. Podle nich se mezi nejpostiženější letiště zařadil londýnský Gatwick, lisabonské letiště, letiště v Amsterdamu nebo francouzském Nice. Ve všech jmenovaných klesl podíl letů odlétajících načas pod polovinu. Například u Lisabonu šlo v období první poloviny srpna o 37 procent. Jen o dva procentní body lepšího výsledku dosáhlo relativně velké tranzitní letiště v amsterdamském Schipholu. Jeho ředitel Dirk Benchop pak kvůli kritice začátkem září rezignoval.

Samotné evropské nařízení je dopravcům trnem v oku dlouhodobě a lobbing za jeho zrušení nebo zmírnění není nic nového. Podle českého zastoupení Evropské komise je návrh na změnu nařízení otevřený už od roku 2013, dosud jej ale neschválily evropská rada a parlament.

To, že během léta opět lobbistické aktivity zesílily, potvrzují i čeští hráči na trhu vymáhání náhrad. Podle Františka Herynka ze společnosti Click2Claim je ale nepravděpodobné, že by v situaci války na Ukrajině a energetické krizi došlo k tak radikálnímu kroku, jakým by bylo zrušení práv na náhrady. Maximálně je podle něj možné, že by se výše náhrad mohla snížit nebo jinak upravit.

Za chaos v letectví mohou nejen letiště, ale také aerolinky, míní piloti

V současnosti má cestující nárok na peníze v případě, že je let zpožděný o tři a více hodin. Výše kompenzace pak závisí na délce letu, u kratších letů do 1,5 tisíce kilometrů jde o 250 eur a v nejvyšší kategorii až zmiňovaných 600 eur. Lidé mají ale rovněž nárok například na občerstvení.

„Kompenzace mají ale výjimky. Cestující na náhradu nemají nárok například v případě, že ke zpoždění letu došlo z důvodu nepřízně počasí, stávky pracovníků letiště, zdravotní indispozici některého z pasažérů nebo kvůli politickým nepokojům v místech odletu a příletu,“ upozornil ředitel letenkového prodejního portálu Letuška cz Josef Trejbal.

Podle německé společnosti Air- Help jsou přitom čísla zpožděných a zrušených letů mimořádně vysoká. Od května do konce srpna byl podle dat firmy, která pomáhá vymáhat kompenzace, zpožděn nebo zrušen let 265 milionům cestujících. Jen v České republice pak zrušení nebo přesunutí letu postihlo 663 tisíc cestujících, tedy zhruba 47 procent ze všech českých pasažérů.

20. června 2022