Meziročně bylo zahraniční zadlužení vyšší o 58,5 miliardy korun.
"K poklesu zahraničního dluhu přispěl v nejvyšší míře vývoj zahraničních závazků bankovního sektoru. Obchodní banky splácely část dříve přijatých krátkodobých úložek a finančních úvěrů od nerezidentů," uvedla ČNB.
Zahraniční závazky bankovního sektoru včetně ČNB klesly na 21,8 procenta celkové zahraniční zadluženosti.
Zahraniční závazky s původní splatností delší než jeden rok podle centrální banky tvoří 74,8 procenta celkové výše dluhu.
Na podnikový sektor připadá 49,4 procenta celkové zadluženosti. Na růst zadluženosti podnikového sektoru měl vliv vývoj čistých závazků tuzemských dceřiných společností vůči zahraničním přidruženým podnikům v souvislosti s čerpáním obchodních a finančních úvěrů ze zahraničí a emise dluhopisů českých podniků na zahraničních trzích.
Zvýšení zadluženosti vládního sektoru je podle ČNB důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory a čerpáním úvěrů od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Na vládní sektor připadá 28,8 procenta z celkové zadluženosti.
Snížení dluhů je patrné u vkladů a půjček
"Snížení zahraničního dluhu ve struktuře podle instrumentů bylo patrné zejména v poklesu zastoupení vkladů a půjček ve prospěch podílu dluhopisů a mezipodnikových půjček poskytovaných mezi přidruženými podniky," uvedla ČNB. Dluhopisy jsou spolu s půjčkami nejběžněji využívané dluhové instrumenty ve vztahu k zahraničí, představují 64,2 procenta.
Soukromý sektor se na dlouhodobé zahraniční zadluženosti podílí 45 procenty. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil
o 59,5 miliardy korun na 2,034 bilionu korun.
Meziročně se schodek investiční pozice zvýšil o 97,4 miliardy korun.
