Loni bylo průměrné vstupné v Česku necelých devadesát korun.
"V letošním roce bude naše hospodaření negativně ovlivněno především růstem daně u občerstvení, zvýšením autorských poplatků či zákazem tabákové reklamy v kinech," uvádí příklady šéf sítě multikin Village Cinemas Tomáš Palička.
Popcorn či káva se jako součást stravování přesune od května do vyšší, 19procentní sazby DPH, "Marlboro Man" si zapálí poslední cigaretu na tuzemském stříbrném plátnu letos v červnu. Provozovatelům kin hrozí pokles příjmů z reklamy a občerstvení, které tvoří až třetinu všech tržeb.
Ve hře je také změna ve výběru poplatku do fondu na podporu domácí kinematografie. Připravovaný zákon má změnit tradiční jednu korunu, která se přidává k lístku, na procenta z jeho ceny.
"Hovoří se o dvou třech procentech, dopad na ceny v kinech bude individuální," říká šéf multikin CineStar a zároveň člen správní rady České filmové komory Jan Bradáč. Tato změna by měla začít platit od začátku příštího roku.
K velkým skokům, které přišly na konci devadesátých let, však nedojde. Cena vstupenek ve vícesálových kinech (multiplexech) se již téměř dotáhla na západoevropský průměr, který se pohybuje okolo 180 korun.
V Praze, kde se lístek už několik let pohybuje mezi 130 až 180 korunami, se loni dokonce průměrná cena snížila. Opačným směrem však míří vstupenky v menších městech, kde jsou kina odkázána na příspěvky z městské pokladny. "Kino pronajímáme za symbolických tisíc korun ročně," říká místostarosta Benešova Roman Lajpert, kde se vstupné loni zvýšilo o desetikorunu, na osmdesát korun.
Češi se začínají vracet do kin
Do tuzemských kin se vracejí diváci. Především díky pokračujícímu zájmu o obří kina v nákupních centrech přišlo do tuzemských sálů přes dvanáct milionů diváků, kteří utratili za lístky přes jednu miliardu korun.
Pokud vláda definitivně odloží plány na zvýšení daně ze vstupenek, očekávají největší hráči na trhu další nárůst.
"Jsou to pěkná čísla, ale naším cílem je, aby v Česku chodilo do kina alespoň tolik lidí jako ve srovnatelném Maďarsku. Patnáct milionů diváků je dosažitelné číslo," říká David Horáček, šéf jedničky na trhu, sítě multikin Palace Cinemas. "Návrat do osmdesátých let, kdy chodilo do kina na padesát milionů lidí, už není nikdy možný," dodává.
Nástup multiplexů, kin s více sály umístěnými v srdci nákupních center, přesto rozhýbal upadající "kino-průmysl" v Česku. Po čtyřech letech má patnáct domácích multikin šedesátiprocentní podíl na tržbách ze vstupenek.
"S příchodem multiplexů vždy vzroste počet premiér, počet představení, ale i ceny. Lidé jsou ochotni dát za lístek v multikině víc peněz," říká analytik londýnské společnosti Screen Digest Paul Hancock.
Vstupenky do těchto obřích kin se pohybují okolo 160 korun v Praze a 140 v Brně, o něco nižší je cena v Hradci Králové, Ostravě a v Českých Budějovicích. "Multiplexy přispěly k vyšším cenám jen částečně a mimo Prahu. Vzpomeňte na film Titanic, kde se platilo za lístek 120 korun už před sedmi lety, a to žádná taková kina neexistovala," říká Jan Bradáč, šéf řetězce CineStar.
V hlavním městě, kde je deset multikin, je již těsno a ceny zde již prakticky nerostou. "Nárůst tržeb či návštěvnosti v Praze se zdaleka nekryje s nárůstem kapacity za poslední léta. Určitě však existuje prostor mimo hlavní město," říká ředitel Village Cinemas Tomáš Palička.
Život ve stínu multikina
Na vznik nových center se tak mohou "těšit" lidé v Olomouci, Pardubicích, Plzni a ve Zlíně. "V tuto chvíli nemohu bližší lokality potvrdit, ale ani vyloučit," uvedl Jan Bradáč.
Firmy totiž budoucí plány drží před konkurencí v tajnosti. Odvrácenou stranou příchodu multiplexů je likvidace místních kin, která nevydrží v konkurenci.
"Dostanu film až několik měsíců po premiéře, kdy ho multiplex v sousedním městě několikrát otočí. Zároveň dostanu od distributora horší podmínky. Já musím ze vstupenky odvést padesát procent a zároveň dodržet minimální cenu vstupenky, kterou mi nadiktují. Například Pána prstenů nesmím dávat pod 99 korun," stěžuje si jeden z nájemců menšího kina, který si nepřál uvést své jméno.
Menší kina tak mohou získat diváky jen nižšími cenami, které jim však nedovolí investovat do vylepšení techniky. "Cena vstupenky se pohybovala okolo 68 korun. Tu určuje výhradně distributor filmu, kterému se odvádí polovina. Na základní vstupné se navěšují různé poplatky, jako je DPH, platby fondu národní kinematografie či autorské poplatky. Provozovatel kina tedy disponuje na celkový provoz částkou, která nemůže pokrýt všechny náklady," říká Alena Šišková z kina Hvězda v Přerově.
Malá kina si proto musí přilepšovat například pořádáním doplňkových akcí, často však přežívají jen díky dotacím či symbolickým nájmům od měst. Ta patří stále mezi nejčastější vlastníky kin. "Vedení města se domnívá, že obec naší velikosti by kino měla mít," uvedl místostarosta šestnáctitisícového Benešova Roman Lajpert.
"Život ve stínu multiplexu je těžký, ale bojujeme," uzavírá Leoš Kučera, šéf kina Centrál v Hradci Králové, které se po příchodu multikina zaměřilo na umělecké filmy.
