Za jídlo zaplatí rodina v průměru 5 tisíc

  • 136
Za jídlo utratíme o něco víc než pětinu příjmu. Průměrná domácnost dá za nákup potravin a pití čtyři tisíce korun, dalších asi osm set utratí v restauracích a jídelnách. Je to jen o kousek víc, než kolik lidé průměrně dají za bydlení, které jim často připadá jako největší položka v rodinném rozpočtu.

Za bydlení vydáme průměrně pětinu výplaty, ale brzy to bude jinak. Česko totiž kopíruje vývoj v západní Evropě, kde bydlení je nejvyšší položkou rodinných účtů. Zatím to tak v Česku ještě není a patříme tím spíš k zemím východní Evropy, kde je dražší jídlo než bydlení.

Jana Dítětová z Prahy nejdřív nevěřila, že by s mužem projedli tolik peněz. "Máme oba nadprůměrné příjmy, děti nemáme, ale přesto jsme končili každý měsíc na kontě s nulou a vzájemně jsme se obviňovali, kdo za to může," říká čtyřiatřicetiletá žena.

Tak si jeden měsíc vyzkoušeli schovávat všechny účty - od nejmenších položek, jako jsou noviny z trafiky, až po nové boty. "Zjistili jsme, že hravě projíme přes dvanáct tisíc. To byly ty večeře v restauracích, rychlá občerstvení a pracovní obědy. Zhrozili jsme se a začali o nákupech a o tom, kde jíme, uvažovat. A ušetříme," vypráví.

Zvykli jsem si na minerálky
"Na špičce nejprodávanějších potravin se dlouhodobě drží rohlíky, následuje sýr Eidam, rajčata, kuře a banány," doplňuje Jana Matoušková, tisková mluvčí obchodní sítě Tesco. Klesá spotřeba chleba, ale víc kupujeme maso, mléčné výrobky, ovoce i nápoje. Naopak klesá prodej zeleniny.

Zato každý vypije půl litru piva denně. A pijeme i víc minerálek než kdykoliv předtím - skoro sedmičku denně.

Podle statistického úřadu rychle rostou i výdaje za telefonování a internet - v roce 2004 byly zhruba o deset procent vyšší než v předešlém roce.

Také víc investujeme do zdraví (přibližně o 6 procent víc). To znamená, že častěji kupujeme vitaminy a chodíme sportovat. Naopak o čtyři procenta klesly výdaje za oblečení.

Co se nemění, to jsou výdaje za alkohol a tabák. Za ty utratí každý člověk včetně batolat průměrně 2541 korun ročně. To i za sladkosti dáme méně: za cukrovinky, čokoládu nebo marmeládu zaplatí každý průměrně 1222 korun ročně, což je zhruba tolik, kolik nás stojí léky.

Není divu, že čím dál víc používáme na své nákupy úvěry. Průměrná rodina se dvěma dětmi dluží bankám přes devadesát tisíc korun. Ještě před patnácti lety jsme museli na všechno nejdřív našetřit.

Televize byla zázrak
Třeba barevná televize byla ještě v roce 1989 přepychem. Člověk s průměrným třítisícovým platem na ni šetřil přesně čtyři a půl měsíce. Jenže už nesměl za nic jiného utratit ani korunu. Dnes se za průměrnou mzdu pořídí hned dvě.

JAKÉ POTRAVINY
NEJČASTĚJI KUPUJEME
* 1. rohlíky
* 2. sýr Eidam
* 3. rajčata
* 4. kuře
* 5. banány
Zdroj: ČSÚ, Tesco
To pračka byla dostupnější. Stávala 5950 korun, takže na ni stačilo spořit celý plat zhruba dva měsíce. Dnes vyjde na 11 468 korun a průměrný plat už přesahuje 18 tisíc.

Na dobu neustálého šetření a podpultového zboží si dobře pamatuje zdravotní sestra Miluše Drahošová. "První automatickou pračku jsme si koupili v roce 1989. Odkládat celý plat jsme nemohli, tak jsme na ni šetřili skoro rok," vybavuje si. "Na druhou stranu si člověk věcí víc vážil. Barevnou televizi jsem oprašovala jako malý zázrak. A zapínat ji směl jen muž," dodává.

Pokud jde o obsah peněženky, polepšili si i kuřáci. Zatímco průměrný plat se od roku 1989 zvýšil na šestinásobek, krabička cigaret značky Sparta podražila jen třiapůlkrát. Třikrát stoupla cena kilogramu předního hovězího masa a čtyřikrát cena automobilu domácí výroby - tehdy Škoda Favorit, dnes Škoda Fabia.

Rekord ve zdražení však drží dětské ošacení a vstupenky do kina. Před patnácti lety byl zážitek z promítání filmů lidovou zábavou. Vstupenka vyšla na šest korun. Dnes stojí v průměru jedenáctkrát tolik. A v multikinech se za vstup platí dokonce dvacetkrát víc.

,