Na svém webu to uvedla mateřská společnost NWR, která provoz ztrátové těžební společnosti financuje. Většinovými akcionáři na burze kótované NWR je potom skupina fondů označovaná jako AdHoc Group, která NWR ovládá od konce února, kdy jim své podíly v předlužené firmě přenechali Zdeněk Bakala a Peter Kádas (psali jsme zde).
Od té doby AdHocGroup, která je zároveň největším věřitelem NWR, potažmo OKD, po vládě chce, aby se finančně zapojila do restrukturalizace těžební firmy.
Konkrétně investoři vládě nabídli k prodeji OKD očištěnou od dluhu vůči držitelům dluhopisů, a to za 120 milionů eur, tedy asi 3,2 miliardy korun (více jsme psali zde).
Pokud se vláda k nabídce nevyjádří do konce měsíce, avizovala AdHoc Group, že pošle OKD do insolvence a zároveň hrozí zastavením těžby. Právě ukončení těžby by znamenalo ztrátu zaměstnání až pro deset tisíc pracovníků firmy a další tisíce v navazujících profesích.
Vláda: Je to nátlak, doly od investorů kupovat nebudeme
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek tuto strategii investorů už dříve nazval brutálním nátlakem.
AdHoc Group také dříve uvedla, že dává vládě čas do konce dubna se závazným rozhodnutím o zapojení do řešení situace. Několikrát potom posunula termín, do kdy chtěla mít na stole nezávazné rozhodnutí - tedy přibližný plán vlády.
V tomto světle - tedy prodloužení ultimáta - lze nahlížet i na nejnovější informaci. NWR na svém webu uvádí, že dosud její majitelé žádné rozhodnutí o insolvenci nepřijali. Je tedy otázkou, zda jej vůbec budou reálně zvažovat na zmíněné úterní schůzce.
Že by na tom něco zásadního změnilo pondělní setkání vlády, se ale čekat nedá. Její zástupci v dosavadních prohlášeních několikrát řekli, že na nabídku investorů přistoupit nehodlají.
Odmítavě se k tomu vyjádřil na nedávné návštěvě Zlínského kraje i premiér Bohuslav Sobotka. „Nemůžeme za soukromé vlastníky řešit jejich dluhy. Prostě vláda takové dluhy platit nebude,“ řekl (více zde).
I ministr financí Andrej Babiš se vyjádřil tak, že by upřednostňoval insolvenci. „Nejlepší variantou je pro nás funkční OKD v konkurzu, kdy věřitelé a vlastníci nedostanou nic, odejdou a už se nikdy nevrátí. Oni dovedli společnost do stavu, v jakém dnes je,“ popsal svůj pohled na věc Babiš.
I přes bankrot by se nejspíš těžilo dál
Insolvence sama o sobě nebude pravděpodobně znamenat zastavení těžby a propuštění všech deseti tisíc zaměstnanců dolů naráz. Během bankrotu převezme kontrolu nad doly soud a insolvenční správce. Ten bude muset nejdřív sehnat pro OKD financování. Dosud peníze na provoz i výplaty posílala mateřská firma NWR, ale ta je od peněz odstřihne.
Správce s managementem bude muset rozhodnout o zavření nejztrátovějších provozů a posoudit výhled perspektivních šachet. Část dolů má šanci přežít, zbaví-li je bankrot dluhů. Trh s uhlím tomu nahrává, ceny začínají růst.
OKD by to mělo pocítit už ve druhé půli roku. V takové situaci je pravděpodobné, že peníze na financování poskytne některá z bank. Tím spíš, že na úvěry může dát záruky stát. Část dolů tak může i v bankrotu zůstat v provozu. Nejoptimističtější předpovědi mluví o udržení těžby na Karvinsku v horizontu zhruba sedmi let.
Nejztrátovější doly se ale zavřou. Takřka jistý je konec dolu Paskov. Náklady na útlum - sociální program a technickou likvidaci dolů - z velké části ponese stát. Může to přijít až na 20 miliard korun.
Sobotka jednal o pomoci regionu
Přesto ale bude muset nejspíš vláda s majiteli OKD jednat. Česko totiž připravuje žádost Evropské komisi o podporu z globalizačního fondu pro řešení zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Po pátečním jednání s eurokomisařkou pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenovou to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jakou částku bude ČR požadovat, premiér neuvedl. Řekl ale, že žádost musí být připravena se společností OKD. Thyssenová vyjádřila přesvědčení, že globalizační fond je určen přesně pro takové případy.
