Podle předpisů Sazky jsou jména a další osobní údaje výherců jejich loterií anonymní a pro udržování tajemství se snaží činit příslušné kroky. Platí to i pro výherce, který se byl o svou rekordní výhru ve vysočanské centrále loterijní firmy přihlásit ve čtvrtek (více o převzetí výhry čtěte zde).
Sazce se přihlásil výherce 2,5 miliardy. Měl trému a pospíchal na vlak |
Na základě předchozí domluvy přišel do styku nakonec pouze s jedním pracovníkem Sazky. Opatření byla podle informací firmy nastavena tak, aby ho nikdo nemohl poznat ani při příchodu, například na recepci.
Identifikace před pracovníkem Sazky ale není jediná, kterou musí výherce povinně podstoupit. Shodou okolností od letošního roku totiž platí novela zákona o daních z příjmu, která mu ukládá oznámit svou výhru finančnímu úřadu. „Na tuto novou povinnost jsme výherce také upozorňovali. Pokud se mu podaří utajit výhru před okolím, tohle je moment, kdy o ni bude muset někoho informovat,“ říká mluvčí Sazky Václav Friedmann.
Co byste udělali s výhrou 2,5 miliardy korun? Psát můžete ZDE |
Povinnost se nevztahuje jen na výherce, ale na všechny příjmy osvobozené od daně vyšší než 5 milionů korun. Každý, kdo takové peníze nabude, to tak musí oznámit nejpozději do termínu pro podání aktuálního daňového přiznání. V případě výherce Eurojackpotu to tedy znamená do konce března 2016. Do konce letošního května finanční úřady evidovaly 39 podobných oznámení.
Výherci může úřad vzít až 370 milionů
„Doručit oznámení lze stejnými cestami jako klasické daňové přiznání - tedy osobně, poštou nebo přes datovou schránku,“ vysvětluje mluvčí daňové správy Petra Petlachová.
Podle zákona musí příjemce peněz kromě svých údajů nahlásit výši příjmu, popis okolností, za jakých ho získal a datum, kdy ho nabyl. Kromě zaměstnance Sazky tak totožnost výherce bude znát i úředník daňového úřadu, který bude toto oznámení zpracovávat. Ten to ale samozřejmě dál šířit nesmí. „Úřední osoba je ze zákona vázána povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozví o poměrech jiných osob,“ říká Petlachová.
Finanční úřad může toho, kdo nedodrží oznamovací povinnost, pokutovat. Nejvyšší pokuta, udělená v případě, že oznámení nepřijde ani v náhradní lhůtě, činí 15 procent z (ne)hlášené částky. V případě čerstvého výherce by tedy šlo o přibližně 370 milionů korun.
Pokud by se nepřihlásil sám, může se stát, že by na něj kontroloři přišli přes Sazku. „Všechny podobné údaje přísně střežíme, na výzvu soudu nebo jiných orgánů státní správy bychom je ale museli poskytnout,“ potvrzuje Friedmann.
Zavedení nové povinnosti nahlašovat i příjmy osvobozené od daně zákonodárci obhajovali tím, že pomůže větší transparentnosti. „Opatření je důležité zejména pro zúžení prostoru pro realizaci „praní špinavých peněz“ a pro rozkrývání závažné trestné činnosti,“ píše se v důvodové zprávě k zákonu.
Novela zákona o dani z příjmu (586/1992 Sb.)§ 38v Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (1) Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5000000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. (2) V oznámení podle odstavce 1 poplatník uvede a) výši příjmu, b) popis okolností nabytí příjmu, c) datum, kdy příjem vznikl. § 38w Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu (1) Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud nepodá oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, ve výši a) 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván, b) 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo c) 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě. |
Co by Češi dělali s obří výhrou? Podívejte se:
