To může prodražit výstavbu rodinných domů i průmyslových areálů. Norma se totiž týká všech staveb s výškou do dvou set metrů.
Loni na podzim přitom už cenami hlavně průmyslových staveb zamíchala takzvaná sněhová mapa, kterou nově připravil Český hydrometeorologický ústav (ČHÚ). Ta zachycuje místa, kde padá nejvydatněji sníh, čemuž se musí přizpůsobit například střechy budov.
Podle statiků, kteří navrhují lehké tovární haly a nízkopodlažní obchodní centra, se náklady na stavbu kvůli nové sněhové mapě zvýšily o patnáct až třicet procent.
To u haly za deset milionů korun může znamenat až tři miliony navíc. "Hlavně v podhorských oblastech je sněhová mapa až dvakrát přísnější než původní a klade zbytečné požadavky na pevnost," říká projektant Vladimír Danko, který pracuje pro firmu Femont.
O kolik může stavbu prodražit nová větrná mapa, zatím nechtějí odborníci odhadovat. "Větrná mapa nemění dosavadní normy tak podstatně jako sněhová," říká Jiří Hostýnek, šéf oddělení meteorologie a klimatologie ČHÚ v Plzni, který se na jejím vzniku podílel. Přesto připouští, že se její současná podoba promítne do nákladů stavebníků ve větrem nejohroženějších oblastech.
Podle Bohuslava Adámka, který se zabývá údržbou a renovací průmyslových komínů, se ale někdy za zavedením nové normy může schovat jen obyčejné zdražení ze strany stavebníků.
S větší bytelností budov ovšem počítají i pojišťovny. "Vyšší bezpečnost nových staveb se pozitivně projeví ve snížení našeho rizika," říká tisková mluvčí ČSOB Pojišťovny Jitka Polívková. Zda by díky tomu mohly časem zlevnit pojistky třeba průmyslových areálů, zatím hovořit nechce.
O tom, že by se větrná mapa používala pro roztřídění klientů a pojištění majetku ve větrných regionech by tak bylo dražší než jinde, ČSOB Pojišťovna neuvažuje. Podle dřívějšího průzkumu MF DNES to nemají v úmyslu ani ostatní tuzemské pojišťovny.
Na rozdíl od povodňových map, které se k ocenění pojistek běžně používají, totiž nelze chování větru tak přesně předpovídat. Pojišťovny dnes větrné mapy používají spíše k odhalování podvodů, při kterých úzce spolupracují s hydrometeorologickým ústavem.
Snadno se dá například dokázat, že rozbitou střechu nemohla způsobit řádící vichřice, jak tvrdí pojištěný klient.
