Osud Horního Jiřetína, Černic a části Litvínova je závislý na územním plánu Ústeckého kraje. Ten má jednoznačně zodpovědět otázku, jestli budou zachovány územní limity těžby z roku 1991, nebo se do míst, kde dnes bydlí lidé, přesunou obří těžební stroje.
Jen chvíli před původně plánovaným termínem pro přijetí dokumentu vyjeli tři radní kraje do středního Německa, aby se nechali poučit, jak tam řešili podobný problém.
"Považuji to za výsměch. Nedivím se pak, že termín pro přijetí územního plánu se posunul z poloviny roku na letošní podzim," stěžuje si zastupitel z Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Během posledních dvou let se tento muž stal vůdcem místního odporu proti tlaku dolů, které chtějí těžit vysoce kvalitní uhlí v místech, kde dnes žije na dva tisíce lidí. Buřt je navíc jediným politikem, který se jasně postavil na obranu Horního Jiřetína.
"Je jasné, že těžaři chtějí pokračovat, ale zájem sousedního Litvínova, k jehož okraji by se důl posunul, ani většiny obyvatel to není. Potřebujeme ale slyšet jasné argumenty státu. A pokud chce v těžbě už nyní pokračovat, ať to jednoznačně a přehledně zdůvodní," komentoval celý problém v dubnu pro MF DNES hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
Podle Buřta se tak staví do pozice, kdy se zdá, že se raději nechce s těžaři pouštět do křížku. "Tady nám všichni říkají, jak za námi stojí, ale přitom se podle toho nechovají," dodává.
Na druhou stranu dolu
Podle lidí, kteří se točí kolem plánů na přemístění Horního Jiřetína již soukromá důlní společnost vybrala tři lokality, kam bude lidi lákat do nově postavených domků.
Jednou z nich má být neobydlené území mezi Litvínovem a Lomem. Další je prý oblast bývalých Kopist. Z obce mezi novým Mostem a chemickým komplexem Chemopetrolu, vyhnala obyvatele těžba uhlí před několika desítkami let. "A teď nám nabízejí, abychom to tam znovu osídlili," podivuje se Buřt.
Poslední lokalita, kam by se prý mohli obyvatelé Horního Jiřetína stěhovat, leží na druhé straně těžní jámy, která začíná hned u Černic. Soukromá Mostecká uhelná společnost by podle Buřta byla ochotná stavět domy na okraji obce Vysoká Pec.
Obec leží zcela obklíčená doly u silnice vybudované na výsypce mezi Mostem a Chomutovem. Těžební společnost tyto informace nepotvrdila. Na téma stěhování se vyjadřuje jen velice opatrně.
"Záleželo by na dohodě s lidmi, kterých by se týkalo," uvedla například mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná. Již před několika lety ale Antonín Koláček, který firmu ovládá, otevřeně přiznal, že firma je schopná lidem nabídnout za uhlí domy, jaké si budou přát.
Odejít by dnes podle odhadů zdejších politiků byla ochotná až třetina lidí. Horní Jiřetín totiž leží v ochranném pásmu dolů a ke každé stavbě tu musel dávat svolení Báňský Úřad. V letech 1954 – 1991 tu nepovolil jedinou novostavbu. Díky tomu odtud mladí lidé utíkali do měst a řada starousedlíků si raději vezme peníze za svůj dům a přestěhuje se, než aby sháněli peníze na opravy starých.
