Spor o sýr vedou dvě nástupnické firmy podniku Lacrum.

Spor o sýr vedou dvě nástupnické firmy podniku Lacrum. | foto: Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Ve sporu o sýr vítězí Apetito nad Apetittem

  • 15
Spor o sýr, který se liší jen jedním "t" v názvu, se ve čtvrtek znovu zkomplikoval. Krajský soud v Brně už podruhé rozhodl v kauze, která se táhne od počátku roku 2000. Zatímco ale první verdikt nahrával želetavské mlékárně a jejímu Apetittu, tentokrát se mohou radovat hodonínští výrobci Apetita.

"Rozsudek dosud nenabyl právní moci, a proto v oblasti výroby a distribuce sýru Apetitto rozhodně nedochází k žádným změnám. Ať je již podstata sporu jakákoliv, neovlivní v žádném případě kvalitu naši výrobků ani závazky vůči obchodním partnerům," komentovala výrok justice marketingová ředitelka.

Spor o sýr, který vypadá prakticky shodně a stejně i chutná, se táhne už několik let. Původně ho vyráběla želetavská mlékárna, tehdy národní podnik Lacrum. Na trhu se Apetito objevil v roce 1973. O rok později, se výroba rozšířila i do závodu v Hodoníně, který tehdy rovněž patřil pod Lacrum.

Ke kolizi došlo, když oba podniky koupili cizí výrobci. Želetavská mlékárna nyní patří do skupiny Bel Sýry Česko, hodonínská společnost firmě TPK, dceři Bongrain Europe.

Obě společnosti jsou nástupci Lacrumu a v obou se téměř dvacet let vyráběl identický sýr. Lišit se začaly po privatizaci obou závodů v roce 1994, od kdy si jak Bel tak TPK recepturu i technologii vyvíjejí nezávisle na sobě.

I tak jsou si ale sýry podobné, oba používají i snadno zaměnitelnou modrou krabičku, který se na první pohled liší právě oním "t".

Kdo byl první?
Za existence státního podniku Lacrum nebylo zavedené označení sýru Apetito nijak formálně chráněno, uvádí společnost Bel na svých internetových stránkách.

"Toho využil tehdejší ředitel odštěpného závodu v Hodoníně a ještě před dokončením privatizace Lacrumu přihlásil 14. září 1993 jako jednatel společnosti TPK slovní ochranou známku Apetito na Úřadu průmyslového vlastnictví," říkají dále stránky.

Na základě tohoto kroku, která v té době podle firmy Bel ani sýry nevyráběla, se vlastníkem značky Apetito stala o rok později hodonínská TPK.

Dva výroky v jedné kauze
Želetavská mlékárna se po dokončení privatizace pokusila známku zaregistrovat, nicméně přišla pozdě. Začala proto používat název s dvěma "t".

To ale netrvalo příliš dlouho. Firma TPK se proti dvěma "t" v názvu konkurenta ohradila žalobou u brněnského soudu.

Ten dal ale v prvním rozsudku  z roku 2001 za pravdu želetavské mlékárně. Ve čtvrtek ale svoje původní rozhodnutí změnil a společnost Bel Sýry Česko podle výroku nesmí pro své tavené sýry používat značku Apetitto se dvěma "t".

"V soudním řízení jsme jednoznačně prokázali, že sýr Apetito vznikl v roce 1973 v želetavském závodě státního podniku Lacrum," diví se výroku soudu marketingová ředitelka Belu Kamila Sušanková a zdůraznila, že firma se proti  verdiktu odvolá.

APETITO VERSUS APETITTO


vlakVÝROBCI

Apetitto vyrábí v Želetavě Bel Sýry Česko
Apetito vyrábí v Hodoníně TPK z Bongrain Europe


HISTORIE VÝROBY
Sýr vznikl pod značkou Apetito v roce 1972 v želetavské sýrárně. O rok později se dostal na trh, o dva roky později se začal vyrábět i v Hodoníně. V obou závodech se vyrábí dodnes, od roku 1994 se však mírně liší, protože obě firmy si po privatizaci upravují výrobu samy.

PODSTATA SPORU
Značka Apetito se užívá od počátku sedmdesátých let, kdy želetavský podnik sýr vyvinul. V devadesátých letech se ale původní podnik Lacrum rozdělil na dvě společnosti. Známku ale zaregistrovala hodonínská firma. Želetavští poté začali užívat označení s dvěma "t".

VÝVOJ KAUZY
První žalobu v únoru 2000 podala TPK z Hodonína. Žádala po firmě Bel Sýry Česko, aby přestala užívat známku Apetito a Apetitto. Argumentovala ochrannou známkou, která je registrována na TPK. Želetavští v prosinci 2000 zažalovali TPK, aby firma přestala používat na svých výrobcích slovo "ORIGINÁL"
Krajský soud v Brně rozhodl obě kauzy. V roce 2001 zamítl žalobu TPK. Žalobě společnosti Bel Sýry Česko vyhověl. TPK se proti oběma verdiktům odvolala s tím, že soud spor posuzoval výhradně z hlediska nekalé soutěže a nezohlednil právo na ochrannou známku.
Vrchní soud v Olomouci oba rozsudky v roce 2004 zrušil a vrátil do Brna
Krajský soud v Brně rozhodl o žalobě TPK znovu a dal jí zapravdu.
Zdroj: BSČ

,