"Ať se vám to líbí nebo ne, už není luxusem vyznat se ve světě," říká ředitel pro vzdělávání ze společnosti Asia Society Michael Levine. A do výrazu "znát svět" zahrnuje i schopnost dorozumět se v cizích jazycích.
"Vzdělávací systémy v ostatních státech se vyvíjí a postupují kupředu. To se brzy stane jejich velkou konkurenční výhodou," říká Michael Levine.
Podle amerického serveru USA Today jsou Spojené státy na cestě k sebeizolaci. Historie, geografie a dosavadní prosperita - to všechno se podepsalo na tom, že na současném globalizovaném trhu nejsou USA dostatečně vybavené k boji. Navíc jsou Američané vůči čemukoli cizímu dost podezíraví. "Úspěch zplodil samolibost," nastavuje USA Today zrcadlo americké společnosti.
Radši schopného místního, než drahého expata
Již teď se neznalost jiných řečí než angličtiny projevuje v personálních praktikách velkých firem. Při expanzích na zahraniční trhy mají totiž velké podniky dvě možnosti, jak zajistit řízení zahraniční pobočky - buď na ni vyšlou svého zaměstnance, expata, nebo najmou novou pracovní sílu přímo v místě.
V případě, že expat neovládá místní jazyk, nezbývá firmě než najmout schopného manažera na lokálním trhu. Často na tom podnik i ušetří - lokální zaměstnanec, který je stejně odborně zdatný jako zaměstnanec mateřské společnosti, nepožaduje tak vysoký plat, náhrady za cestovné, příspěvky na kurzy cizího jazyka a podobné kompenzace, které často podniky platí expatům.
Server USA Today zjistil, že z ředitelů pěti největších amerických firem ovládá cizí jazyk pouze jeden - šéf automobilky GM Rick Wagoner, který se během vedení provozu v Brazílii naučil portugalsky. Generální ředitelé firem jako Wal-Mart, ExxonMobil, Ford Motor a General Electric se musí spoléhat na to, že se jejich obchodní partneři dorozumí anglicky.
Zřejmě ale bude ještě dlouho trvat, než se Američané naučí domluvit se cizími jazyky. Ani současní američtí studenti si totiž studium cizích řečí neoblíbili - v porovnání s Čínou, která má našlápnuto stát se během třiceti let nejvýkonnější ekonomikou světa, dopadly Spojené státy dost bídně. Zatímco v Číně studuje angličtinu 200 milionů studentů, což je téměř šestina celé čínské populace, v USA se čínsky učí jen 24 tisíc mladých lidí, což je méně než tisícina celkového počtu Američanů.
Z celkového počtu studentů středních škol se v USA pouze jeden ze sta učí některý z cizích jazyků, který bude podle výzkumu Asia Society v nedaleké budoucnosti nejžádanější. Těmito jazyky jsou čínština, japonština, arabština, fársí, ruština a urdu.
Všichni si tykáme, tituly se nechlubíme...
Kromě neochoty naučit se cizí řeči se někteří američtí šéfové učí i ohleduplnosti vůči jiným kulturám a zvyklostem. Například generální ředitel společnosti UPS Michael Eskew si během své práce v německé pobočce firmy všiml, že svou americkou neformálností nebyl německým kolegům zrovna po chuti. "Navíc jim vadilo, že jsem vystupoval jako suverénní `vševěd všudybud`," přiznal se Eskew.
"Další generace už se musí zlepšit, zejména se zaměřit na Číňany," řekl Eskew. "Budou to naši rovnocenní partneři, proto se musíme naučit rozumět jejich jazyku a kultuře," uzavřel Eskew.
