ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Firmám chybí kvalitní lidé i v krizi. Řadu šéfů trápí laxní zaměstnanci

  • 215
Ať už je krize, či konjunktura, ať řádí epidemie sebevíc, jedna věc se nemění. Na pracovním trhu trvá nouze o ­kvalitní pracovníky. Téměř tři čtvrtiny menších firem přiznávají obtíže při hledání nových zaměstnanců. Manažerům nejvíce vadí laxnost a neochota učit se novým věcem. Ukazuje to rozsáhlý průzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR zpracovala agentura Ipsos.

Jak říká ředitelka AMSP Eva Svobodová, nejde jen o vysoce kvalifikované pracovníky, ale zejména o lidi s ­opravdovým zájmem pracovat, a to i manuálně. „Tito pracovníci mizí. Firmy zjistily, že jedinou šancí jsou cizinci, kteří jsou ochotni pracovat v ­logistice, ve skladu, v manuálních profesích a po pár dnech neodcházejí jako někteří čeští zaměstnanci,“ říká Svobodová.

„Na trhu práce je mnohem více lidí než před krizí. Bohužel narážíme na to, že těch kvalifikovaných pro naše potřeby není mnoho. Snažíme se vybrat ty nejlepší, učíme je novým věcem a pozorujeme, jak rychle se začlení,“ říká spolumajitel značky Styx Adam Rožánek.

Malé a střední podniky a jejich zaměstnanci

Obtíže při hledání zaměstnanců však hlásí i nemanuální profese. „Mysleli jsme si, že jak firmy začnou propouštět, budeme si moci vybírat, to se ovšem nestalo. Hledáme experty na finanční a realitní trh, tyto pozice se ale hledají stejně náročně jako dříve,“ říká šéf finanční skupiny SFG Holding Michal Dědek.

Podle některých oslovených podnikatelů už část uchazečů slevila ze svých požadavků. „Je to až překvapivé, že každý den se zájemci hlásí sami i na pozice, na které ani nemáme inzerci,“ říká Jakub Brandalík, ředitel firmy Lightway.

Jsou až moc líní

Průzkum také odhaluje, že firmy ve vztahu k zaměstnancům aktuálně nejvíc trápí jejich laxnost a neochota se učit. A to dokonce víc než vysoké nároky na mzdy. „Tyto pracovní nešvary se navíc vzhledem k situaci na trhu práce a málo flexibilnímu zákoníku práce zesilují. Situace firem je o ­to horší, že jsou nuceny i za nekvalitní práci platit včetně odvodů ekonomicky nepřiměřené sumy,“ říká Svobodová.

Ve finále se to podle ní nevyplatí nikomu, protože se to postupně promítá do konkurenceschopnosti vůči zahraničí, což vede k oslabování celé ekonomiky. „Někteří lidé se u pohovorů vychválí do nebes a realita je následně úplně jiná. Často jim chybí náboj do práce,“ dodává Rožánek.

Podnikatelé také říkají, že zaměstnancům chybí osobní zodpovědnost. „Mnoho lidí se chce vymlouvat na druhé. Ve svém týmu ale chci vidět lidi, kteří dokážou vzít odpovědnost za své chyby. Ocením, když někdo dokáže přiznat, že v něčem pochybil,“ říká šéf Storyous Igor Třeslín.

Malé a střední podniky a jejich zaměstnanci

Nakonec však podle průzkumu považují firmy za vyloženě problémovou jen pětinu zaměstnanců. „Malé a střední podniky se svými zaměstnanci skutečně blízce fungují. Mají s­nimi zpravidla osobnější vztah, a­ dávají jim větší prostor k rozvoji,“ domnívá se Svobodová. Lidé musejí mít širší záběr, jejich práce má zřetelnější dopad i v dalších částech firmy.

Podle Svobodové to je důvod, proč si menší firmy i v krizi snaží většinu svých klíčových zaměstnanců udržet. I přes možné ztráty. Z průzkumu vyplynulo, že propouštět bude v následujícím půlroce jen 16 procent firem. I když situace může být kvůli končícímu programu Antivirus na udržení zaměstnanosti o něco horší.

„Přesto snaha udržet si lidi ve firmě představuje rozdílný přístup od korporátů, který by bylo vhodné zohlednit i ve vládních krocích a podpoře. Malé a střední podniky se nestěhují, platí zde daně a jsou stabilním prvkem ekonomiky,“ dodává Svobodová.

Nejvíc funguje doporučení

Epidemie už však začíná mít vliv na pracovní morálku. „Lidé přicházejí o­ prvotní nadšení a chuť poprat se s­ novou, neznámou výzvou. Pomalu se vytrácí efektivita, dopady na nich zanechávají zejména různá opatření, omezení běžného života a nejistý výhled do budoucnosti. Vytrácí se trochu i kreativita a snaha dát projektu něco navíc,“ říká šéf společnosti Bootiq Marcel Červený.

V Česku se ztrácejí vysokoškolačky. Podle statistik mizí z trhu práce

Více než čtvrtina firem také tvrdí, že nejjednodušší je najít nové zaměstnance přes osobní doporučení. „Nejspolehlivější způsob náboru je ten, kdy nové kolegy nehledáte, ale oni přijdou za vámi. Používáme všechny standardní náborové metody, ale není nic lepšího než doporučení nového zaměstnance stávajícími kolegy,“ myslí si zástupce ředitele ve firmě Algotech Josef Pavlis.

A mnohde také funguje dát o sobě vědět co nejvíc. „Zejména je to komunikace přes sociální sítě – zájemci o práci potom nejdou do anonymní firmy, ale přicházejí pouze ti, kteří to myslí s prací vážně a už mají konkrétní otázky,“ říká zakladatel Expando Adam Kurzok.

Pokud jde o změny v zákoníku práce, firmy by nejvíc podpořily zjednodušení podmínek pro home office a ­jasnější parametry kurzarbeitu. Jako velký problém také vidí odstupné, které spolu s výpovědní dobou činí téměř půlroční náklad na plnou mzdu zaměstnance včetně odvodů. Ve chvíli, kdy stále chybějí pracovníci a kdy funguje silná záchytná sociální síť, je to podle asociace zbytečně velkorysé.