"Podívej, tyhle mám ještě doma," ukazují obě na platidla z prvních let samostatného Československa vystavená ve vitrínách. Ze starých bankovek dýchne atmosféra první republiky a žádná z dam asi netuší, že uschovat si tehdy tu správnou bankovku, nemusely by si dnes dělat starosti s důchodem.
Některé státovky, tedy 'bankovky' z let, kdy Československo ještě nemělo centrální banku (do 1. dubna 1926) získaly během let závratnou hodnotu. I ty lze spatřit na výstavě Lidé a peníze, kterou od ledna zpřístupnila v podzemních prostorách své pražské centrály Česká národní banka.
Například pětitisícová státovka, která obíhala v letech 1919 až 1921, se po osmdesáti letech od svého vzniku prodává za čtvrt milionu korun. Je to nejvzácnější české papírové platidlo, na celém světě se ví jen o šestadvaceti dochovaných kusech. I proto v totmo případě nabízí ČNB návštěvníkům ke shlédnutí jen reprodukci. "Jinak jsou většinou všechny exponáty pravé a často jde o věci, které nikde jinde není možné uvidět," říká šéf expozice Vladimír Kudlík.
Víte například, koho koncem osmdesátých let připravil grafik Albín Brunovský, autor tehdy známé brčálově zelené stokoruny s Klementem Gottwaldem, pro pětisetkorunovou bankovku? Kdo by čekal nějakou další postavu z galerie komunistických elit, bude nejspíš zklamán. Z předlohy nikdy nerealizované pětisetkoruny shlíží anonymní žena v kroji.
Největším lákadlem pro návštěvníky je ale zřejmě tuna zlata vystavená ve zvláštní vitríně spolu se zlatými mincemi a medailemi ze 'zlatého pokladu' centrální banky. Komu by se podařilo osmdesáti zlatých cihel vážících 12,5 kilogramu zmocnit, ten by byl rázem asi o 340 milionů korun bohatší.
Myšlenky na loupež století se zmocní před zlatým pokladem asi každého. Podle organizátorů výstavy jsou však takové představy čirou fantazií. Už samotné místo pro expozici bylo vybráno příhodně. Bývalý trezor chrání ze všech stran několikametrové speciální stěny, vstup každou noc uzavírají třicetitunové trezorové dveře. Mimořádné jsou i bezpečnostní systémy. "Je to hlídané hodně a dobře. Víc vám k tomu ale neprozradím," říká záhadně Vladimír Kudlík.
Důkladnou prohlídkou prochází i každý z návštěvníků. I to je důvod proč centrální banka omezila počet prohlídek na tři denně - v 9:00, v 11:00 a ve 13:30 - a na žádnou z nich nepouští více než 34 lidí. V současné době jsou už prohlídky plně obsazené až do poloviny dubna a někteří se objednávají dokonce až na červen. I přes tato omezení prošlo za první měsíc historií peněz od doby bronzové až po třetí tisíciletí už přes dva tisíce lidí.
