Dnes na ně každý zaměstnanec měsíčně odvede z hrubé mzdy 12,5 procenta. Dalších 35 procent platí firma, a té se úspora také týká. Podmínkou je, aby se příjem takového zaměstnance přehoupl přes 1,03 milionu korun ročně.
Křištálová lupa Funguje to tak, že jednotlivé měsíční platy se načítají, a když člověk přesáhne daný limit, přestává platit. Přesná čísla, kolika lidí se za osm měsíců úspora týká, zjistit nejde. Firmy totiž ani sociální správě, ani zdravotním pojišťovnám nehlásí důvod, proč přestávají platit. Podle odhadů jich může být čtyřicet tisíc.
"Můžeme učinit jen odhad na základě zkušeností kontrolních pracovníků, kteří mohou u zaměstnavatelů zjistit konkrétní případy," říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod. Podle jejich propočtu by za celý rok mohlo strop překročit zhruba 120 tisíc lidí.
Podle Roda nejde přitom jen o jejich klienty. Letošní úspora se týká lidí, kteří si vydělají alespoň 86 tisíc korun hrubého měsíčně. Ti si mohou říkat za těchto okolností smolaři, protože si oddychnou jen v prosinci.
Zaměstnanců s platem vyšším než osmdesát tisíc korun je podle statistiků zhruba šedesát tisíc. Ale to jsou jen zaměstnanci, VZP ve svých odhadech počítá i s živnostníky.
Na úspory přitom dosáhne více manažerů v případě zdravotního pojištění než sociálního. Důvod je ten, že sociální se na rozdíl od zdravotního neplatí z většiny odměn, které dostávají členové představenstva či správních rad. Firmy se k tomu, jak letos na odvodech státu šetří, velmi nerady vyjadřují.
Z desítky firem, které vyšly v letošním žebříčku MF DNES v Česku jako nejlépe platící, nechtěl konkrétně odpovědět nikdo. "Deutsche Bank nemůže komentovat osobní příjmovou a daňovou situaci svých zaměstnanců," uvedl Vladimír Šolc, šéf Deutsche Bank, jedničky mezi zaměstnavateli, pokud jde o výši platů.
Loni mělo jejich dvaašedesát zaměstnanců včetně dvou šéfů podle účetní závěrky průměrný plat zahrnující i odměny 125 tisíc korun. Na strop si tak může letos sáhnout většina z nich.
Další z firem, Letiště Praha, uvedla, že jejich úspory jsou zhruba stejné jako většiny podobných společností. Mluvčí Letiště Eva Krejčí nakonec připustila, že se může jednat zhruba o 1,5 procenta jejich pracovníků, což je podle odhadů statistiků podíl zaměstnanců s příjmem nad osmdesát tisíc korun hrubého.
Ve firmě jako Letiště Praha, s 2 400 zaměstnanci, tak může jít o třicet až čtyřicet lidí. Hodně firem se přitom samo letos aktivně přičinilo, aby si úspor užilo co nejvíce zaměstnanců. Pokud to šlo, tak se snažily přesunout odměny z konce loňského do letošního roku.
Díky tomu vyskočily více i průměrné mzdy za první čtvrtrok. Naopak stát tím přijde o několik miliard, jen na zdravotním pojištění půjde asi o tři miliardy korun.
Potřebuji přidat 95 tisíc
Příští rok už přesouvání odměn nepomůže, ale jejich zvýšení ano. Podle čerstvých propočtů se totiž zvedne strop, od kterého nebude třeba platit sociální a zdravotní, na 1,13 milionu korun.
To znamená, že manažeři a špičkoví odborníci si musí polepšit měsíčně o osm tisíc korun, aby dosáhli úspor ve stejném čase jako letos. Jinak si milionový metr ustřihnou zhruba o měsíc později.
U manažerů a expertů by to neměl být takový problém, pokud zrovna nepůjde o banku či developera škrtajícího po nynější krizi náklady. Platy na špici žebříčku rostou výrazně rychleji než na jeho spodku.
O výši čistých mezd v příštím roce ještě budou rozhodovat i poslanci. Ti tento týden projednají daňové změny, které by měly přinést mírné přilepšení pro všechny. V koalici panuje rozkol a minimálně dva poslanci hrozí, že návrh nepodpoří. Snížení sociálního pojištění o 1,5 procentního bodu by tak mohlo spadnout pod stůl.
