Podmínkou, aby zaměstnanci dostali peníze od úřadu práce, když jim firma neplatí, je, že na společnost musí být podán návrh na konkurz. Ilustrační foto.

Podmínkou, aby zaměstnanci dostali peníze od úřadu práce, když jim firma neplatí, je, že na společnost musí být podán návrh na konkurz. Ilustrační foto. | foto: Martin Adamec, MF DNES

Stovky firem neplatí zaměstnancům mzdy

  • 22
Na tři sta zaměstnanců mimoňského výrobce židlí Falcon dostane prosincovou výplatu se zpožděním a asi až od úřadu práce. Jejich firma krachuje a o výplaty se za ní postará stát. Za celý loňský rok bylo takových firem 376.

Ani přes svižně šlapající ekonomiku rostoucí o pět procent se loni počet firem, za které vyplácí při potížích s financemi mzdy stát, nesnížil. Je téměř na vlas stejný jako v roce 2004, potvrdila Kateřina Beránková, mluvčí ministerstva práce, pod které patří úřady práce.

V penězích jde ještě o vyšší částku. Za celý rok půjde zhruba o 150 milionů korun. "Růst mezd může být jedním z důvodů, proč se vyplácí více peněz, ale záleží na tom, jaké jsou mzdy v konkrétních firmách, které úřad práce zastupuje," říká Beránková.

"V průměru jsme vyplatili na jednoho zaměstnance čistou mzdu pět až šest tisíc korun," říká například Ludmila Vojtěchovská z Úřadu práce v Opavě, který v uplynulém roce platil za čtyři malé firmy.

Hlavně za menší podniky platily úřady i v ostatních koutech republiky. Lidé z velkých podniků, které neměly na mzdy, končili na úřadech práce spíše v předchozích letech.

"Výplaty za uplynulá léta spíše klesají, roste však četnost firem. Problém se týká malých zaměstnavatelů," potvrzuje Jaroslav Lejček z ústeckého úřadu práce.

K pomoci od státu se nemusí dostat všichni zaměstnanci. Hlavní podmínkou, aby dostali peníze od úřadu práce, když jim firma neplatí, je, že na společnost musí být podán návrh na konkurz. To může udělat i zaměstnanec, mimo jiné právě z důvodu, že nedostává mzdu. Pak může požádat úřad práce o vyplacení ušlé mzdy. Ten zaplatí maximálně tři chybějící měsíční platy, a to jen za šestiměsíční období předcházející návrhu na konkurz.

Tahle možnost existuje pro zaměstnance už pět let. Do ruky jim byla dána proto, že konkurzy se táhnou většinou několik let. Celou tu dobu museli zaměstnanci čekat, jestli, a pokud vůbec, dostanou dlužné mzdy vyplaceny.

Firmy, kde zasahuje stát a vyplácí za ně mzdy, jsou však jen špička ledovce. Jen za půlku loňského roku nebylo schopno splácet své závazky na dva tisíce firem. Některé firmy se snaží při problémech do poslední chvíle zaměstnance platit. To je případ loni zkrachovalého prodejce s elektronikou Protec či zpracovatele krůtího masa Krůta Ostrava.

Úředníci mají zkušenosti i s podniky, které cíleně pomoc státu využívají k svému prospěchu. "Někteří zaměstnavatelé se pomocí úřadu práce přímo snaží řešit své dluhy vůči zaměstnancům a oddálit jejich zaplacení," říká šéf Úřadu práce v Bruntále Milan Horna.