Česko loni obhájilo evropské prvenství s počtem 148 nových smluv na tisíc obyvatel, čímž předstihlo druhé Rakousko o 35 a Slovensko o 65 smluv. Stavební spoření upevnilo mezi obyvatelstvem pozici nejoblíbenější formy pravidelného ukládání peněz, které kvůli státní podpoře zaručuje až třikrát vyšší roční výnos než termínované vklady v bankách. Z peněz, které mají lidé na bankovních účtech, je každá šestá koruna v některé ze šesti stavebních spořitelen.
Z celkových 4,2 milionu smluv jich jen v roce 2001 stavební spořitelny uzavřely 1,52 milionu. V tom jsou ovšem zahrnuty i smlouvy, u nichž klienti zvýšili cílovou částku nebo okamžitě uzavřeli novou smlouvu po vypršení staré. Dynamický růst stavebního spoření způsobuje vrásky především strážcům státní pokladny, z níž na výplatu příspěvku odtéká každý rok víc a víc miliard. "Tyto výdaje přestávají být udržitelné. Bude-li počet smluv dále růst, systém si vyžádá reformu," řekl nedávno náměstek ministra financí Eduard Janota.
Zástupci stavebních spořitelen se obávají, že omezení státní podpory by mohlo narušit celý systém a dramaticky zmrazit zájem obyvatel. Princip stavebního spoření je totiž založen na tom, že aby mohla část klientů čerpat zvýhodněné úvěry, musí větší část pouze spořit. "V průměru lze říci, že na jeden úvěr musejí spořit alespoň tři klienti," uvedl Klán.
Při dodržení pětiletého spořicího cyklu je možné státní příspěvek, v součtu až 22 500 korun, využít na jakékoliv účely. Státní úředníci proto zvažovali možnost zúžit státní podporu pouze na novou bytovou výstavbu, ale vesměs negativní reakce zákonodárců nedávají těmto představám mnoho šancí na prosazení. "Věříme, že se o nastavení některých parametrů bude diskutovat odborně," uvedl Klán.
Dojde-li k politické shodě pro omezení podpory, odborníci považují za průchodnější prodloužení spořicího cyklu na šest let. Konkrétní návrhy však zatím neexistují. Období dynamického růstu počtu nových smluv nahradí podle spořitelních odborníků vyšší růst zájmu o úvěry. Od začátku fungování poskytly spořitelny 520 tisíc úvěrů a koncem loňského roku činil objem půjček 37 miliard korun. Nárůst o 17 miliard byl přitom loni nejvyšší v historii stavebního spoření.
Bankéři nevylučují, že při rychlém růstu zájmu o úvěry bude v budoucnu nutné sáhnout k určité regulaci jejich přidělování, jako například v Rakousku. "Myslím však, že v následujících pěti letech k tomu nedojde," konstatoval Klán.
Průměrná výše úvěru čerpaného klienty u stavebních spořitelen není například ve srovnání s milionovými hypotékami nijak závratná a pohybuje se mezi 100 až 200 tisíci korun. Lidé z těchto úvěrů často financují privatizaci bytů z obecních fondů nebo doplňkově financují pořízení nových bytů a domů. Podle údajů asociace je více než polovina úvěrů použita na výstavbu či koupi bytu a zhruba třetina na rekonstrukce a modernizace.
