Pokud se ke státnímu dluhu připočítají i závazky ostatních státních orgánů, dluh na konci loňského roku byl ještě vyšší a dosáhl 334 miliard.
Jen na zaplacení úroků z těchto dluhů loni každý občan zaplatil do státního rozpočtu dva tisíce korun.
|
Státní dluh zahrnuje kromě deficitu (záporného zůstatku) státního rozpočtu hlavně nesplacené dluhopisy určené k úhradě tohoto deficitu a k úhradě jiných ztrát, například Konsolidační banky. |
Dluh je v porovnání k velikosti ekonomiky stále podstatně menší než je obvyklé u většiny vyspělých ekonomik. Česká republika však své zalužení zvyšuje nezvykle vysokým tempem. Podle odhadů ministerstva financí by už za dva roky dluh mohl překročit 600 miliard korun.
Dluh státu: třicet tisíc korun na hlavu
Český stát loni v disciplíně "výše státního dluhu" zlomil nový historický rekord.
Podle závěrečné bilance, kterou v pátek zveřejnilo ministerstvo financí, činil státní dluh ke konci loňského roku 289 miliard korun.
To je o 60 miliard korun více než na konci roku 1999.
Pokud by se tedy dluh českého státu rozdělil mezi lidi, kteří v zemi žijí, na každého by připadlo bezmála 30 tisíc korun. Když se připočítají i dluhy ostatních státních institucí, jejichž hospodaření stojí mimo bilanci státního rozpočtu, částka vystoupá na 335 miliard korun.
Jestliže by stát měl tyto dluhy okamžitě uhradit, musel by například na více než rok a půl zastavit vyplácení všech důchodů nebo skoro na sedm let rozpustit armádu.
"Dvě hlavní položky, které přispěly ke zvýšení státního dluhu v loňském roce, byly schodek státního rozpočtu ve výši 46 miliard a úhrada ztráty Konsolidační banky z roku 1998 ve výši 14,4 miliardy korun," uvedl Pavel Filipec, jenž na ministerstvu financí připravuje vydávání dluhopisů na zaplacení těchto dluhů. Třetí položkou v závěru loňského roku byly zvláštní dluhopisy za 850 milionů korun, kterými vláda odškodnila zemědělce poškozené loňským suchem.
I když dluh roste a stát si potřebuje půjčovat stále větší částky, s hledáním věřitelů nemá zatím podle obchodníků problémy. "Vypůjčené peníze pocházejí hlavně od tuzemských bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a dalších finančních institucí, které od státu jeho dluhopisy kupují a ukládají do nich úspory občanů," vysvětlil dealer státních dluhopisů v České spořitelně Petr Valenta.
V pátek stát shodou okolností prodával nové dluhopisy za čtyři miliardy korun, které zaplatí za staré, dříve vydané dluhopisy, u nichž skončila platnost. Poptávka vysoce převýšila nabídku. "Zájem investorů byl téměř dvojnásobný," potvrdil Lukáš Vácha z makléřské společnosti Conseq Finance.
Banky a jiné ústavy státu půjčují, protože mají zaručen výnos bez velkého rizika. Sazby u dluhopisů se v současnosti pohybují mezi šesti a sedmi procenty.
Právě tyto úroky bezprostředně dopadají na občany. Loni musel stát vyplatit majitelům dluhopisů na úrocích dvacet miliard korun, které by se jinak mohly ušetřit nebo utratit za jiné výdaje. Kdyby dluh neexistoval a nemusely se platit žádné úroky, stát by kupříkladu mohl na dva měsíce odpustit lidem daň ze mzdy nebo ztrojnásobit platy učitelů.
Dluh bude letos dále narůstat.
Samotný státní rozpočet má podle schváleného návrhu skončit deficitem dvacet miliard korun. "Významnou položkou bude rovněž úhrada ztráty Konsolidační banky za rok 1999. Vydání dluhopisů na tento účel ve výši 36 miliard korun nyní projednává parlament," uvedl Filipec.
Schváleno už je vydání dluhopisů za dalších šest miliard určených na odškodnění klientů zkrachovalých kampeliček a do konce roku se možná stihne též vydání dluhopisů na úhradu další ztráty Konsolidační banky, tentokrát za loňský rok.
Tato ztráta činila 12 miliard.
