Parametry pro nákup jsou však zvláštní: čtyřnápravový vůz musí umět jezdit i na tratích s rychlostí 230 kilometrů v hodině, zatímco maximální rychlost v Česku činí 160 kilometrů za hodinu.
"Dělá to pak dojem, že to je naprosto bezkoncepční nebo ušité na míru jediné firmě," říká dopravní odborník a někdejší šéf dozorčí rady Českých drah Zdeněk Žák.
Není to poprvé, kdy stát nakupuje vlaky se zbytečně lepšími parametry: typickou ukázkou jsou pendolina, která mohou jezdit rychlostí 230 kilometrů v hodině, ale po českých železnicích se "plouží" stošedesátkou. Dá se přitom předpokládat, že vůz na nižší rychlost by byl levnější, protože by nemusel splňovat například náročnější požadavky na podvozek.
Celá zakázka v odhadované ceně 450 milionů korun zřejmě skončí u některé zahraniční firmy, v Česku nikdo měřicí vozy nevyrábí. Na první pohled vysoká cena je podle SŽDC daná tím, že jde o konstrukčně specifická vozidla.
Správce tratě vlastní šest speciálních měřicích vozů, nejstarší z roku 1978, nejmladší z roku 1994. Vozy i jejich vybavení jsou podle mluvčího firmy Pavla Hally už na pokraji životnosti.
SŽDC nákup vozů s lepšími parametry obhajuje tím, že se v budoucnu u nás počítá stejně s rychlejšími železnicemi.
"V rámci napojení České republiky na mezinárodní železniční koridory jsou již nyní projekčně připravovány modernizace úseků tratí s maximální rychlostí 200 kilometrů za hodinu," říká Halla.
Podle něj jsou už jsou navíc v Česku dva zkušební úseky pro dvousetkilometrovou rychlost. Jde o úseky Pardubice - Uhersko a Břeclav - Vranovice. A na nich už podle normy musí mít vůz maximální konstrukční rychlost o deset procent a dalších deset kilometrů v hodině vyšší. Tedy požadovaných 230 kilometrů v hodině.
Zatím však není jasné, kdy u nás vlaky budou jezdit běžně dvoustovkou. "Předpokládaná životnost měřicího vozu je 25 let a více a je velmi reálné, že v tomto časovém horizontu bude naprosto nutným diagnostickým prostředkem," tvrdí Halla.
Pronájem jen výjimečně
Podle SŽDC nemá smysl si měřicí vůz půjčit v zahraničí. Podle analýzy by totiž vyšel jeho roční pronájem nejméně na 60 milionů korun. Ročně například měřicí vůz na trakční vedení najede 11 500 kilometrů. Zahraniční vozy jsou navíc velmi často nekompatibilní pro české železnice.
"Výjimečné případy pronájmu diagnostických vozů mají vždy individuální, krátkodobý charakter a nemohou celoročně pokrýt potřebný rozsah všech měření," dodal Halla.
SŽDC je jedním z největších porcovačů veřejných peněz v Česku, jen loni hospodařila s více než 32 miliardami korun.
