Přesněji řečeno, kritici upozorňují, že zákon pomůže Babišovým továrnám Preol, Primagra a Ethanol Energy, které vyrábějí biosložky do pohonných hmot.
Zákon, kvůli němuž Babiš čelí nebývalé kritice, nese dvě velké změny: prodlužuje podporu biopaliv formou nízké daně až do roku 2020 a zpřísňuje povinnost přimíchávání biosložek do běžného, vysokou daní zatíženého benzinu a nafty. Změny zřejmě způsobí vyšší poptávku po biolihu a bionaftě, což je pro Babišovy firmy výhodné.
Za nesplnění cíle miliardová pokuta
Biosložky se v Česku do paliv povinně přimíchávají od roku 2010. Cílem je plnění závazků z evropských směrnic, jež země odsouhlasila ještě před Babišovým vstupem do politiky. Česko tehdy slíbilo, že do roku 2020 pokryje nejméně deset procent spotřeby pohonných hmot v dopravě z obnovitelných zdrojů. A také, že sníží emise skleníkových plynů z výfuků o šest procent.
Tohoto cíle lze dosáhnout i jinak než preferencí biopaliv: třeba podporou elektromobilů nebo aut na plyn. V praxi se však u nás staly hlavními nástroji bionafta, biolíh a biosložky přimíchávané do běžných paliv. Podpora má dvojí podobu: jednak jsou „čistá“ biopaliva – téměř stoprocentní bionafta a biolíh – zatížena minimální spotřební daní, jednak musí distributoři biosložky povinně přimíchávat i do běžných paliv.
Ani toto není jediná možná cesta. „Polští výrobci mohou získat investiční dotace na výrobu zpracovatelských kapacit na biopaliva z obilí či řepky. V Rakousku je zase podpora na nákup aut na biopaliva,“ říká ministr zemědělství Marián Jurečka.
Každopádně letos v létě první pětiletá fáze podpůrného programu končí a ministerstvo zemědělství muselo připravit pokračování na období let 2015 až 2020. Kdyby v další podpoře nepokračovalo vůbec, hrozila by zemi pokuta za neplnění ekologických závazků, podle ministerstva zemědělství až miliardová.
Biosložka nově v každé cisterně
I v příštích pěti letech se vláda rozhodla spoléhat hlavně na biopaliva. Hlavním nástrojem pro novou strategii lidoveckého ministra zemědělství se pak stal nový zákon o spotřební dani. Babišův střet zájmů je tu zjevný, byť sám slíbil o normě nehlasovat, ve středu pak v České televizi dodal, že bude proti zákonu. Poslanci zákon ve čtvrtek nestihli odhlasovat, po hodinách hádek jeho schvalování odložili a k zákonu se vrátí za měsíc.
Co přesně kritizovaný zákon mění? Za prvé zavádí mírné zdanění „čistých“ biopaliv. Důvodem je fakt, že Brusel Česku vyčetl, že v minulých pěti letech podporu bionafty přepálilo, do budoucna už na ni nesmí dát víc než devět miliard. Daňová úleva se tedy snižuje, ale i tak zůstane do roku 2020 zachována.
Za druhé zákon nutí distributory přimíchávat biosložku do běžných paliv ve vyšší míře. Dosud nemuseli mít biosložku v každé cisterně, kterou pošlou na pumpu, plní jen celkovou roční kvótu. Nová norma už prakticky palivo bez biosložky zapovídá. A celníci budou přimíchávání víc kontrolovat.
Nová opatření mohou zvýšit ceny běžných paliv na pumpách, jiné riziko řidičům nehrozí. „Paliva musí dodržovat normy. Biosložka nesmí překročit pět procent v benzinu, sedm v naftě,“ uvedl Jan Gallas z ministerstva zemědělství.
Nová norma je však pod palbou kritiky z řady jiných důvodů. Část odborníků vládě třeba vytýká, že stále pokračuje v podpoře „biopaliv 1. generace“, tedy bionafty a biolihu z řepky, obilí či kukuřice, zatímco Evropa zvažuje přesun podpory k pokročilejším biosložkám, vyráběným ze dřeva, mořských řas či odpadu.
Instituce Unie nyní jednají o tom, jak v desetiprocentním limitu z roku 2008 srazit podíl biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Vyšší spotřeba obilí a řepky vede ke zdražení potravin a odlesňování. Pro biopaliva 1. generace má být stanoven strop mezi pěti až sedmi procenty celkové spotřeby pohonných hmot.
„Když není jasné, jaká bude závazná evropská legislativa, nechápu, proč se u nás dělají kouzla s pětiletým zákonem,“ řekl europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Česká republika podle něj dělá účet bez hostinského, verdikt Unie má být jasný nejdříve na podzim.
Babiš je první v bionaftě, dvojka v biolihu
„V Evropě se od biopaliv 1. generace upouští, Brusel teď jedná o snížení podpory pro ně,“ říká zemědělský analytik Petr Havel. „Nechápu, proč vláda schválila jejich zvýhodnění na celých pět let dopředu. Mohla daně uzákonit jen na rok a počkat, až jasné rozhodnutí ohledně biopaliv přijme Brusel,“ dodává Havel.
I to je moment, který se obrací proti Babišovi: pětiletý zákon zajišťuje jistý trh právě pro jeho firmy. Agrofert se výrobou pokročilejších biopaliv nezabývá.
Naopak v produkci biopaliv první generace je Babišův Agrofert doma bezkonkurenčně největší. Babiš má v Lovosicích jen šest let starou továrnu Preol, která mu vydělává čtvrt miliardy korun ročně, k tomu vlastní menší Primagro v Příbrami. Obě fabriky pokrývají přes polovinu domácí produkce bionafty.
O zbytek trhu se dělí především dva závody někdejší Setuzy v Ústí nad Labem a Olomouci: olomoucká lisovna patřící nadnárodní korporaci ADM a ústecká Kratolia Trade, údajně ovládaná Tomášem Pitrem a Petrem Sisákem. Firma však po nedávné razii útvaru Kobra, který rozjel šetření daňových úniků, nevyrábí a mění majitele.
Babiš má podíl i ve výrobě biolihu. V něm je jedničkou cukrovar TTD Tereos z Dobrovice, druhou pozici si drží Ethanol Energy, z poloviny vlastněný Babišem. Firmy Agrofertu patří i k největším dodavatelům státního distributora Čepro, jehož správa spadá rovněž pod Babišův resort.
