"Každý měsíc vydáváme licence na desítky takových zdrojů," říká mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka.
Solární a bioplynové technologie totiž v posledních letech tak zlevnily, že se investorům začínají vyplácet i bez dotace. V případě slunečních parků jde ale výhradně o malé instalace na střechách obytných domů, zemědělských či průmyslových objektů. Bioplynky zase budují podle Chvojky pouze farmáři, kteří v nich využívají odpad ze svých živočišných provozů.
Paradoxní je, že investoři do zelených elektráren nejen že nečerpají žádnou dotaci, ale dokonce stejně jako všichni ostatní spotřebitelé elektřiny platí v ceně elektřiny, odebírané z rozvodné sítě, příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, spuštěných v předchozích letech.
Nejste mezi vyvolenýmiPodnikatel Zdeněk Honzík měl v roce 2010 všechna povolení, zbývalo jen připojení do sítě. Bylo mu naznačeno, že není mezi vyvolenými, ale že by to nějak šlo zařídit. - jeho příběh čtěte zde |
Celkově stojí podpora zelených elektráren české spotřebitele kolem 40 miliard ročně, největší část tohoto příspěvku - 25 miliard korun - jde na solární parky. Zelené elektrárny spuštěné v předchozích letech mají ze zákona zaručenou podporu na dobu 15 až 20 let. Přesto řada z nich prodělává.
V nejhorší pozici jsou investoři do solární elektřiny z roku 2010, kteří nestihli na své zdroje získat licenci do konce roku. Od začátku roku 2011 totiž podpora pro sluneční elektrárny klesla z 12,125 korun za kilowatthodinu na polovinu. Investoři ale stavěli za vysoké ceny z vrcholu solárního boomu, mají na vyšší podporu nastavené bankovní úvěry a řada jich není schopna podle původních podmínek splácet.
