Několik náhlých úmrtí z poslední doby rozvířilo otázku, zda manažeři nejsou v této době ohroženým druhem. Podle mnohých odborníků totiž přichází období pokrizového vyčerpání zaměstnanců.
Firmy jedou naplno, ale po vlnách propouštění a sekání nákladů fungují s minimálním počtem zaměstnanců. Práce je více, avšak zátěže, stresu a odpovědnosti také. Produktivita vystřelila vzhůru, ale věčně to nepůjde. Jako všude i zde zafunguje princip "opotřebení materiálu".
Lékaři za předčasným skonem manažerů vidí více rizikových faktorů – stres plynoucí z velké odpovědnosti, s tím souvisící pracovní přepětí a životní styl často v kombinaci s vrozenými zdravotními predispozicemi.
"Manažeři jsou náchylnější onemocnět se srdcem a cévami, protože pracují pod tlakem, jsou soutěživí a pořád spěchají. Stres srdce velmi vyčerpává. Vždycky, když mi říkají, že si nemůžou odpočinout, protože zase musí běžet něco dělat, říkávám jim, že zpod kytiček firmu řídit nebudou moci," popisuje kardiochirurg Jan Pirk.
Smrt ve čtyřiceti letech
Může to znít tvrdě, avšak smrt hrála svou roli například v případě jmenování Čecha do čela České spořitelny. Pavel Kysilka přichází vést banku místo Gernota Mittendorfera. Ten totiž zamířil do představenstva mateřské Erste Bank, kde nahradil Johannese Leobachera, který v říjnu náhle zemřel ve věku nedožitých šestačtyřiceti let.
Přitom už před rokem postihla banku jiná ztráta. V necelých 44 letech skonal na infarkt předseda dozorčí rady České spořitelny Johannes Kinsky (více čtěte zde). Výkonná asistentka prezidenta společnosti Microsoft Jana Mühlfeita Martina Kovářová zase v prosinci zemřela v pouhých čtyřiceti letech.
Před několika dny také šokovala zpráva o smrti bývalého šéfa českého Vodafonu, velice vitálního a sportovního Grahama Mahera. Příčinou byla podle informací MF DNES mozková příhoda. Nikdy nelze úplně jasně rozlišit, zda smrt způsobila přímo práce, či šlo o souběh více faktorů.
Hýčkaní manažeři
V případě úmrtí manažerů přichází také profesionální problém. Často tito lidé mají exkluzivní informace či na nich závisí chod některé části či celé firmy. V praxi tak platí, že čím větší osobnost, tím těžší ztráta to pro firmu je. Zvláště velké korporace tak mají vypracovaný systém nástupnictví a nahraditelnosti.
Řada firem si je vědoma, že zdraví manažerů je pro ně klíčové, a šéfy si v této oblasti pořádně rozmazluje. Nadstandardní zdravotní péči pro management poskytuje podle dat poradenské společnosti Aon Hewitt 24 procent zdejších zaměstnavatelů. Často jde o péči, kterou si lidé zvyklí na veřejné zdravotnictví ani nedovedou představit.
"V rámci tohoto benefitu společnosti nabízejí především kratší čekací doby, zdravotnické služby 24 hodin denně, nadstandardní vybavení pokojů v případě hospitalizace a služby specialistů," vysvětluje Karel Palata ze společnosti Aon Hewitt.
Firmy zaplatí za soukromé kliniky statisíce korun ročně za člověka, ale jejich pacienti pak neznají vysedávání v čekárně ani třicetikorunové poplatky. Firmy také tlačí stále více na to, aby zaměstnanci chodili na pravidelné detailní prohlídky, nejčastěji jednou ročně u vyššího managementu.
