Mají zájem také o podomácku vyrobené destilační přístroje, staré lahve, nádoby na uchování pálenky nebo etikety. "Výstava vznikne v historických objektech staré usedlosti v Topolné, kde se nachází také sad starých ovocných odrůd," uvedla etnografka Blanka Rašticová.
Základ k expozici vznikl zhruba před dvěma lety, kdy muzeum získalo některé takzvané černé pálenice zabavené policií. Předmětů je však podle etnografů stále nedostatek, proto muzeum od lidí odkoupí cokoliv, co je s tradiční výrobou slivovice spojeno. "Zajímají nás také nádoby na transport kvasu, různé viněty, reklamy, fotografie, ale i tradiční recepty na pálení," uvedla Rašticová.
Podomácká výroba slivovice neodmyslitelně patří ke Slovácku, stejně jako její požívání je součástí každodenního života zdejších obyvatel. Slivovice je pro místní lidi reprezentativním nápojem, určitým symbolem a také fenoménem stejně jako lidový kroj, lidová hudba a tanec. Slivovice slouží nejen k reprezentaci majitele, ale i celého regionu. Podle historiků plní i funkci takzvaného rituálního nápoje doprovázejícího významné okamžiky v životě.
Podle lidové pověsti zjevil tajemství pálení slivovice zdejšímu lidu pánbůh odměnou za pracovitost, skromnost a zbožnost. Archeologické nálezy potvrdily, že postup výroby destilátů byl znám již v neolitu, historické prameny dokládají používání destilátů od 14. století.
Původně se zřejmě destilovalo jen víno, brzy však hospodáři k pálení využívali i ovoce, především švestky. Velký rozmach pálení slivovice nastal od první poloviny 19. století, kdy bylo v roce 1835 císařským patentem povoleno rolníkům svobodně pálit kořalku z vlastního ovoce a pro vlastní potřebu do objemu jednoho vědra, což představovalo 56 litrů.
