Pavel Skřivánek

Pavel Skřivánek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Skřivánek se neztratil v překladu

  • 8
Nebýt babylonského zmatení jazyků, Pavel Skřivánek by dnes nepodnikal. Překlady by nikdo nepotřeboval. Dnes však jeho firma překládá ze a do stovky jazyků a je jednou z deseti největších na světě podle počtu stran.

Pobočky má od Pekingu přes Brusel po New York. "Měsíčně přeložíme pět milionů slov a v databázi máme desetitisíce překladatelů," říká Skřivánek (36).

Firma slaví v zahraničí úspěch navzdory složitému jménu, u kterého by se každý expert na marketing chytal za hlavu. Obstát s ním v Americe?

"Klienti si zvykli. V Maďarsku a Polsku se líbilo, v USA je zajímavé pro háčky a čárky. Tím, že překládáme z pro ně exotických jazyků, je dobře, že sami máme takové jméno. Přitahuje odlišností," říká Skřivánek.

Jeho zkušenosti popírají i pravidlo, že v hospodářské recesi se firmám nedaří. "Firmy v tu chvíli nějak reagují, prodávají nebo nakupují, a my máme práci. Však v krizovém roce 1998 jsme zvedli obrat o sto procent. Nejhorší je strnulá ekonomika," říká.

Ve svém oboru se Skřivánek pohybuje už od roku 1994. Vystudoval pražskou VŠE a dva roky nato si otevřel živnost překladatele. Není polyglot, k obživě tehdy angličtina a němčina stačily. "Začal jsem se 70 tisíci. Koupil jsem počítač a fax a dal si inzerát do Zlatých stránek," vzpomíná.

Pak už jen přibíral kolegy a rostl. První pobočku v zahraničí otevřel v Polsku a klienty si podle svých slov naklonil tím, že bral peníze až za udělanou práci. Překladatele už má po celém světě, vlastních zaměstnanců má nyní právě 333 a loni dosáhl zhruba půl miliardy korun obratu.

Zázraky do dvou dnů
Za stránku překladu se platí od 150 do 2500 korun podle obtížnosti. Tu nejvyšší sazbu účtuje například za soudně ověřený překlad z čínštiny do thajštiny do druhého dne. "Není to tak lukrativní obor a platební morálka je problémová nejen tady, ale i na Západě. Zaměstnance nezajímá, že klient i rok nezaplatil. Je to obor náročný na kapitál, pořád mám tři miliony eur někde na cestě," vypráví Skřivánek.

Navíc není snadné najít a udržet si schopné překladatele. "Spoustu jich nasála Unie a zahraniční investoři," konstatuje. Přesto jich má stále dost. "Vyplatí se jim to, vědí, že budou mít stálý příliv zakázek," dodává. Od ostatních firem se odlišuje tím, že má místní pobočky, které jsou blízko klientům. Po republice jich má dvacítku.

"Pracujeme s nimi už pět let a můžeme je srovnat s ostatními. Předhánějí konkurenci v rychlosti i množství jazyků. Plní i velké zakázky v dobrých termínech, od španělštiny po čínštinu," říká Radek Vojáček, ředitel nákupu z plzeňské Škody Power. Pro tamní zaměstnance pořádá Skřivánek i jazykové kurzy. Pětiletou zkušenost hodnotí dobře i další firma.

"Dělají pro nás všechno: odborné texty, prezentace i výroční zprávy. Máme i pár špatných zkušeností s jinými, a tak se k nim vždy vracíme," říká Simona Truhlářová, asistentka ředitele z kralupské chemičky Kaučuk.

Skřivánek byl u všeho
Kdo pracuje pro Skřivánka, ví možná lépe než ekonomové a politici, co se v zemi děje. Na počátku 90. let překládali často dokumenty k privatizaci, k nákupu a prodeji, k přesunům sídel firem, ale i soukromé dopisy českých dívek do italštiny, s úsměvem vzpomíná šéf firmy. "Koncem 90. let to byly třeba spory o zavedení informačních systémů do bank, překládali jsme taky dva metry spisů k soudnímu sporu," říká.

Nyní jeho agentura nejčastěji pracuje na manuálech pro automobilový průmysl, instruktážních knihách při stavbě továren, smlouvách a právních dokumentech nebo pro Brusel. O obsahu dokumentů mlčí jako zpovědník.

Na překlady má i software. I několik lidí, kteří pracují na jednom materiálu, pak používá stejné výrazy. "Využíváme i ekonomické rozdíly mezi regiony uvnitř země. Například v Polsku chodí zakázky ze západu země a Varšavy, ale lidi máme na východě," osvětluje.