„Dřevo zaznamenalo extrémní nárůst hodnoty v postcovidové době. Růst pokračoval i po začátku konfliktu na Ukrajině a teď se cena opět propadá,“ uvedl ředitel developmentu ve společnosti Skanska Residential Juraj Murín. Při současné ceny kubíku dřeva by tak dřevostavby mohly postupně klesnout pod cenu klasických staveb. Současný pilotní projekt v pražských Radlicích se ale cenově bude nacházet v rozmezí zhruba do deseti procent nad cenou klasických staveb s klasickou konstrukcí.
Není doposud vybudovaná konkurence u dodavatelů CLT panelů, tedy prefabrikátů vzniklých z křížem lepených prken, která by do budoucna cenu hlavní složky výškových dřevostaveb srazila, vysvětluje firma vyšší náklady na první takovýto projekt. Do budoucna by se ale nižší náklady na dřevostavby měly prosadit i na současném trhu. Dřevo je lehčí stavební materiál, což klade menší nároky na nosnost spodní stavby, kterou i dřevěné domy musí mít z betonu. Poslední položkou pak je i kratší doba montáže a nižší nárok na počet dělníků na stavbě.
„Každá pilotní stavba si nese s sebou zvýšený náklad už jen tím, že máte snížený počet dodavatelů. Tuto vyšší nákladovost ale nechceme přenášet na zákazníky. Skanska je připravena náklady navíc za tuto pilotní stavbu nést sama,“ uvedl generální ředitel Skanska Residential Petr Michálek.
Obytný soubor tří staveb, ve kterém je i zmiňovaná čtyřpatrová dřevostavba, má být dokončený v roce 2026. Podle projektového manažera Pavla Tomka ale doposud není rozhodnuto, zda byty půjdou do klasického prodeje, nebo budou nabízeny k nájemnímu bydlení. Druhé variantě by odpovídaly i dispozice ve takzvaném „Radlickém dřeváku“. Jsou to byty s menší metráží v konfiguracích 1+KK a 2+KK.
Celkem má obytný soubor ve dvou klasických domech a jedné dřevostavbě nabízet 178 bytů, z nichž 76 připadne právě na Dřevák. Metoda CLT panelů slibuje podle zhotovitele stabilní materiál, který je na rozdíl od dřevěného masivu tvarově stálý a je ošetřený proti vlhkosti a splňuje tuzemské požární předpisy. Ty jsou podle Michálka podstatně přísnější než v řadě Evropských zemí. Umožňují například výstavbu pouze dvanáctimetrových staveb, což odpovídá zmiňovaným čtyřem patrům. Firma proto dlouhodobě lobuje za to, aby byl tento bezpečnostní limit vyšší.
