NKÚ tak potvrdil praxi, o které se v oboru mluví několik let. Podle zjištění úřadu stát sice zdražil takzvanou rizikovou složku poplatku na ukládání nebezpečného odpadu z 3 300 na 4 500 korun, příjem z tohoto poplatku však klesl v letech 2009 až 2011 téměř o polovinu: ze 107,8 na 59,2 milionu korun.
Podle úřadu je pokles způsoben například tím, že zákon současně umožňuje ukládat nebezpečný odpad na skládky jako technologický materiál na zajištění skládky nebo materiál pro terénní úpravy. "Obě tyto kategorie jsou přitom od poplatků osvobozené," řekla mluvčí NKÚ Olga Málková.
"Současný zákon o odpadech je děravý jako ementál. Stát kvůli tomu přichází o stamiliony korun, nejen na tomto poplatku za nebezpečné odpady, a kvůli tomu je u nás také recyklace poloviční než v Německu. Na skládkách úplně zbytečně končí miliony tun recyklovatelných surovin," říká Ivo Kropáček z hnutí Duha. "Potřebujeme nový zákon o odpadech, který skončí s daňovými úniky, usnadní rodinám třídění odpadu a vylepší recyklacim," dodává.
Kvůli špatné evidenci chybí peníze na ekologické projekty
Například v roce 2011 bylo od poplatku na kontrolovaných skládkách osvobozeno 98,5 procenta nebezpečného odpadu. Peníze z poplatku mají sloužit Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP) na ekologické projekty. Kontrolní závěr NKÚ například ukazuje, že na dvanácti vybraných skládkách ještě v roce 2008 tvořil podíl nebezpečných odpadů na terénní úpravy zhruba třetinu, o tři roky později už dvě třetiny.
NKÚ ve své zprávě upozorňuje i na problém s vybíráním poplatků a kontrolou celého systému. "Přestože riziková složka poplatku jde na účet SFŽP, fond nemůže podle zákona sledovat a kontrolovat správnost jejího výběru," podotkla Málková.
Odpadové firmy dlouhodobě upozorňují, že Česko má jeden z nejvyšších poplatků za likvidaci nebezpečného odpadu i velmi přísné rozdělení kategorií. Za nebezpečný odpad se například podle zákona považuje i stavební suť.
Ministerstvo životního prostředí si špatnou situaci uvědomuje a chce ji řešit. "Jsme si vědomi závažnosti problému a ve spolupráci s ostatními orgány státní správy (ČIŽP, SFŽP a MMR) se snažíme nalézt jeho adekvátní řešení. Jeho součástí budou i případné změny právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství," uvedl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.
