Rychlejší registrace firem neprošla

  • 11
Založení firmy do týdne zůstane ve sféře snů. Urychlení zápisů do rejstříků přes internet a zavedení jednotných formulářů narazilo v Senátu. Horní komora novelu vrátila poslancům zejména proto, že skrývá paragrafy umožňující vyvlastnit podíly drobných akcionářů.

Úpravu k reformě obchodního rejstříku přišpendlil poslanec ODS Vladimír Doležal.

ODS si tak zbrzdila vlastní reformu, která měla zásadně přispět k zlepšení podnikatelského prostředí.

"Proti zjednodušení zápisu do rejstříku nebyly námitky, novela neprošla kvůli pozměňovacímu návrhu," uvedl předkladatel novely Jiří Pospíšil, stínový ministr spravedlnosti z ODS.

Funkční obchodní rejstřík napomáhá k čilejší aktivitě firem, mohou se nejen rychleji rodit, ale také pouštět do nových druhů podnikání, střídat šéfy, stěhovat se, případně zvětšovat svá impéria.

Podle návrhu ODS, který prošel letos v únoru Sněmovnou, měly soudy začít zapisovat do rejstříků pomocí formulářů, a to do pěti dnů. Měl se tím podstatně snížit prostor pro korupci. Podnikatelé by se mohli na jednání se soudem dobře připravit a mít jistotu, že soudce nebude žádat dodatečné dokumenty a údaje. Změny měly platit od letošního července.

Zejména pak měl začít platit i princip, že pokud soud nestihne zápis do pěti dnů vyřídit, bude se automaticky považovat za provedený. "Další kolečko ve Sněmovně bude problém pro podnikatele. I kdyby se novela stihla znovu schválit do června, budou mít firmy i soudci málo času naučit se pracovat s formuláři," říká Jan Mraček z Evropsko-českého fóra.

To sdružuje firmy z evropských zemí, které podnikají v Česku a  už roky si stěžují, že dosud neexistují jasná kritéria pro jednání s rejstříkovými soudy.

Senátoři se postavili proti tomu, aby spolu s reformou rejstříků vstoupily v platnost paragrafy, jež umožní velkým akcionářům zbavit se drobných podílníků. V mnoha evropských zemích funguje, ale na férovějších principech, než byly v nynějším návrhu.

Díky němu by každý majoritní vlastník jakékoliv akciové společnosti po dosažení 90procentního podílu mohl vykoupit ostatní podílníky, ať chtějí nebo ne, a sám by navíc určoval znalce k ocenění akcií.

"Je tam několik zásadních odchylek, které se senátorům nelíbily. V Evropě existuje podobný mechanismus, ale nucený výkup je možné dělat jen u firem, jejichž akcie se veřejně obchodují. U nich je jasné, kde je tržní cena, a znalec se drží ceny na burze," upozorňuje Cyril Svozil z PricewaterhouseCoopers.

Podle poslance Pospíšila se dá čekat, že celá reforma se zpozdí o pár měsíců. Přitom by vyvlastňovací návrh mohl vypadnout ze hry. V jiné podobě ho navíc připravuje Komise pro cenné papíry spolu s ministerstvem spravedlnosti.