Podle Eduarda Janoty, náměstka přes rozpočet, je riziko, že se vybere na daních o pět až osm miliard méně, než dosud počítali.
Bude na nové vládě ODS, i když počátkem října zřejmě v parlamentu nezíská důvěru, aby za dva týdny rozhodla, jestli některým požadavkům svých ministrů vyhoví, a ještě k tomu sníží daňové příjmy.
Po předchozí vládě zbyl Vlastimilu Tlustému, novému ministru financí, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 88 miliard korun. ODS už se nechala slyšet, že se zvýší přes sto miliard, protože nebude započítávat zatím neexistující příjmy z privatizace. Na sociální dárečky, kvůli kterým se stavba státních financí bortí, však ODS sahat nechce.
Hrozí deficit až 130 miliard
Kdyby novopečená vláda, která bude rozpočet posílat do Sněmovny, zmíněným požadavkům vyhověla, mohl by deficit vzrůst ke 130 miliardám korun. Peníze navíc chtějí skoro všechna velká ministerstva, práce a sociálních věcí až šestnáct miliard korun, zemědělství pět miliard, školství čtyři miliardy a obrana dvě miliardy.
Tím však výčet nekončí. Některé požadavky ministrů souvisí s připravenými a na peníze ambiciózními novými zákony, například tím o sociálních službách. Podle něj mají začít peníze dostávat přímo postižení lidé místo sociálních ústavů.
Ty měly dosud k dispozici zhruba šest miliard, příští rok mají dostat 600 milionů. Úřady však požadují, aby částka zůstala zachována. Sociálním ústavům sice ubudou klienti (o handicapované vybavené více penězi od státu se začne starat třeba někdo z rodiny), ale stát je prý kvůli ostatním nemůže jednoduše zavřít.
"Hrozí, že nebudou mít peníze na provoz," říká jeden z úředníků.
Dluhy na poslední chvíli ještě přifoukla odcházející vláda, když přidala miliardu penzistům a státním úředníkům, skoro tři miliardy na investiční zóny a přes miliardu do fondu bydlení. Ani s tím 88miliardový deficit nepočítal.
Nesplnění slibů Unii
Se vším všudy (včetně fondů dopravy a bydlení) schodek státních financí příští rok podle Janoty zatím vychází na 3,9 procenta výkonu ekonomiky. Slib Bruselu, který umožňoval přijmout euro v roce 2010, zněl 3,3 procenta.
Zvyšování dluhů nezůstane bez odezvy, varovala včera Česko ratingová agentura Standard & Poor's. Analytička známkující zdraví zemí Eileen Zhangová včera řekla, že pokud deficit vyskočí nad čtyři procenta, což je zhruba 150 miliard korun, mohou dát Česku horší známku.
To by znamenalo, že se prodraží splácení státního dluhu, které už tak pozře ročně skoro čtyři desítky miliard korun.
