Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru.

Petr Dvořák, ředitel Budějovického Budvaru. | foto: Petr LundákMAFRA

My Češi umíme vyrobit nejlepší ležák na světě, říká šéf Budvaru

  • 92
Budějovický Budvar je spící Růženka s velkým potenciálem, věří ředitel Petr Dvořák. „Když se z českého ležáku podaří vybudovat ve světě samostatnou kategorii, má vyhráno celé naše pivovarnictví,“ říká v rozhovoru po roce kormidlování jihočeského pivovaru.

Metropoli Londýn před rokem vyměnil za Český Krumlov a soukromou firmu za národní podnik. Petr Dvořák má za sebou více než dvanáctiměsíční zkoušku v podobě vedení Budějovického Budvaru, a tak může bilancovat.

Bývalý mezinárodní šéf marketingu značky Pilsner Urquell v loňském roce nastupoval do rozjeté sezony i celé řady investic. Pivovar v roce 2016 totiž zahájil plán, na jehož konci má mezi roky 2020 až 2022 dosáhnout objemu dvou milionů hektolitrů uvařeného piva.

Dvaačtyřicetiletý Petr Dvořák tak vypráví o rozvoji pivovaru, současné omezené výrobní kapacitě i marketingu, který je mu z minulých působišť nejbližší. Sám během prvních měsíců však příliš vidět nebyl a s médii komunikoval minimálně. Podle svých slov totiž potřeboval čas. „Raději mluvím o věcech, které jsem udělal,“ vysvětluje.

Když jste nastoupil, prohlásil jste: „Přicházím z piva, přicházím z marketingu.“ Změní se tedy marketingová tvář Budvaru?
Určitě, je to jedna z našich priorit. Jestliže teď všude říkáme, že rozšiřujeme kapacitu pivovaru, máme nějaké růstové ambice. Jediný způsob, jak se prosadit na tuzemském i zahraničním trhu, bude skrz komerční aktivity. Určili jsme si novou strategii a proměnili marketingové oddělení. Chceme dělat méně věcí s větším dopadem. Nepřejeme si být rozdrobení do více aktivit, ale soustředíme se na ty, které jsou pro nás klíčové. Brzo začne být vidět lehce měnící se tvář Budvaru. Samozřejmostí je klasický základ jako televize či outdoor. Celkem zásadně pak překopáváme sociální média.

Petr Dvořák

Rodák z Liberce vystudoval Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově. Pracoval jako manažer značky Staropramen a poté jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen. Před svým působením v Budvaru byl sedm let v Londýně mezinárodním ředitelem značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller. Od loňského roku je ředitelem Budějovického Budvaru, který letos investuje zhruba 650 milionů korun. V současné době žije v Českém Krumlově. Je ženatý a má dvě děti.

S novinkami souvisí i jedna poměrně diskutovaná věc, přesunutí marketingového oddělení z Budějovic do Prahy.
Jde o hodně citlivé téma obzvlášť tady v Českých Budějovicích. Důvodů bylo několik. Chtěl jsem, aby marketing fungoval jinak a byl profesionálnější. Chtěl jsem do týmu dostat odborníky. Potřebujeme se soustředit na prémiové segmenty trhu a být v těch správných restauracích. Zároveň do marketingu potřebujeme dostat lidi, kteří mají zkušenosti. Oni musí sedět tam, kde se byznys děje. Myslím si, že z toho pohledu není Budvar výjimkou.

Ve vašich plánech hraje velkou roli působení v zahraničí, budete se snažit být více vidět i tam?
V oblasti exportního marketingu teprve začínáme. Potřebujeme si trochu upravit naše struktury. V tuhle chvíli mapujeme, kde jsme, jak na jednotlivých trzích komunikujeme nebo jak vypadá naše značka.

V některých zemích však už jste hodně aktivní. Ukázkovým příkladem je Velká Británie, kde funguje samostatný web a facebooková stránka je dokonce populárnější než ta oficiální.
Ve Velké Británii máme dceřinou společnost a minimarketingové oddělení, jehož členové se o tyhle věci starají. Rozpočty jsou ale na jednotlivé trhy poměrně omezené, takže se teď kolega věnuje hlavně věcem, které jsou v Británii populární, jako jsou sociální média. Stránky, o kterých jste mluvil, máme ale i v jiných zemích. V každé z nich však marketing funguje jinak. Je proto třeba vzít všechny poznatky a říct si, co přesně chceme.

Které země jsou v současné době pro Budvar klíčové?
Nejdůležitější je pro nás Německo. Mezi pět největších odbytišť se dále řadí Polsko, Rakousko, Slovensko a Spojené království (řazeno podle abecedy, pozn. red.). Nově jsme zahájili export do sedmi států v Africe, Jižní Americe a Asii. Patří mezi ně Ghana, Jihoafrická republika, Bolívie, Kajmanské ostrovy, Kolumbie, Paraguay a Filipíny.

Jak se prodává pivo na Kajmanských ostrovech?
Nejde o žádné zásadní objemy. Spíš jsou takové trhy, kam vyvezeme jeden až dva kontejnery, což je případ právě Kajmanských ostrovů. Zkrátka se ozve importér, který chce zkusit naše pivo. Podobně začínala Kuba, která bude letos nabírat na rychlosti.

Když jste nastupoval, řekl jste, že chcete upevnit pozici Budvaru jako vlajkonoše českého piva v zahraničí. Rok je sice krátká doba, ale daří se to tak, jak jste si představoval?
Ano, nepředstavoval jsem si, že se toho stane za rok tolik. Jsou to pochopitelně dlouhodobější vize pro horizont pěti až deseti let. První rok nám ale potvrdil, že je tahle cesta správná. Na domácím trhu je celkem 15 milionů hektolitrů, v zahraničí máte dvě miliardy. Uvidíme, co ukážou čísla za pár let. My Češi vyrábíme nejlepší ležák na světě. Když se z něj podaří vybudovat ve světě samostatnou kategorii „český ležák“, máme vyhráno nejen my v Budvaru, ale celé české pivovarnictví.

Budvar loni vyvezl 990 tisíc hektolitrů. Kdybych po vás chtěl nějaké číslo, kam by se pivovar chtěl dostat, řekl byste mi ho?
Tohle číslo říct neumím a nemůžu. Jestliže se po současných investicích dostaneme na kapacitu dvou milionů hektolitrů a podívám se na to, kolik objemu se dá umístit na český trh a zahraničí, je jasné, že budeme v budoucnu mnohem víc koukat do zahraničí než do Čech.

I přestože jste export navýšili, výstav loni klesl na 1,5 milionu hektolitrů. Co vás brzdilo?
Pivovar jede čtvrtým rokem na hranici kapacity, takže dochází ke značnému opotřebení. Loni nás trápily linky a jejich stabilita. Když se na chvíli zastaví, tak nám právě tyhle hektolitry chybějí. Dál byl problém v pracovní síle. Nepřispívá ani současná výstavba. Z pivovaru je teď trochu staveniště.

Přednedávnem jste umístili poslední z 24 ležáckých tanků. Zdaleka však nejde o jedinou letošní investici. Co všechno plánujete?
Distribuční centrum je právě ve zkušebním provozu a do plného by mělo naskočit v polovině léta. Dál jsme na začátku roku investovali do plniče na plechovkové lince, kde se zvedla kapacita o 40 procent. Nyní investujeme do ležáckého sklepa, kde jsme nad původním postavili nový. Pak se dostaneme ke zvýšení kapacity lahvových stáčecích linek. Na konci léta začneme stavět halu pro novou stáčírnu lahví.

Všechny akce, které směřují k objemu dvou milionů hektolitrů, odstartovaly v roce 2016. Bylo pro vás náročné naskočit loni do rozjetého vlaku?
Bylo, ale zrovna investiční plán je velmi dobrý. Potřebujeme jen, aby byl dokončený podle plánu v termínech a financích. Co jsem však musel řešit, když jsem nastoupil, byly například stáčecí linky. Po dvou až třech týdnech od nástupu nám vypověděla službu jedna z nich na týden a půl. Zabrat mi tedy daly spíš operativní věci.

Změnou pro vás určitě byl i příchod do národního podniku.
Na Budvaru je zajímavé, že dává příležitost si všechny věci táhnout. Jde o samostatný podnik, který se rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Nemá nad sebou žádnou nadnárodní strukturu, která rozhoduje, jestli investovat tady, nebo jinde na jiných trzích. Z toho pohledu je samostatný. Musíme si na druhou stranu dávat pozor, abychom nebyli příliš uzavření. Je důležité být otevřený hodnocení, expertize a trendům z vně firmy. 

V dozorčí radě Budvaru došlo v poslední době k několika změnám. Tři její členové byli odvoláni a teď už je jedno místo obsazené. Kdy budou oznámeni ostatní?
O tomhle nemám nejmenší zprávu, protože je to věc ministerstva zemědělství, které členy nominuje. Rada má devět členů, přičemž je usnášeníschopná v pěti. Jsme tedy schopni fungovat a podnik to neomezuje. V dozorčí radě jsou tři lidé za ministerstvo, tři přímo z pivovaru a tři externí členové.

Když se teď ohlédnete za uplynulým rokem, jaký pro vás byl?
Extrémně zajímavý. Byl to rok, kdy jsme měli hodně práce. Budvar je jiný v tom, že má velmi zajímavou značku s vysokým potenciálem. Z mého pohledu je značka Budweiser Budvar takovou spící Růženkou, jež se může ještě víc rozvinout. V pivovaru jsme pořád jeli na hranici výrobní kapacity. Když nám něco vypadávalo, měli jsme poměrně velké problémy, kdy jsme nebyli schopni dodávat zákazníkům pivo tak, jak si ho objednali. Zároveň jsem se snažil zorientovat a definovat si nějaká poslání a vize. V neposlední řadě to byl náročný rok i proto, že jsem stále cestoval mezi Anglií a Českem. Rodinu jsem měl totiž ještě půl roku v Anglii.

Nechybí vám Londýn? Budějovice a Český Krumlov jsou ve srovnání s ním velký rozdíl.
Chybí i nechybí. Jsme rádi zpět, protože člověk má stejně zázemí tady, kde žijí jeho kamarádi a známí. Mezi sousedy a kamarády jsme proto zapadli rychleji a snadněji než v Anglii. Člověk sem zkrátka víc patří. Jsem rád, že jsme se vrátili, a práce mě baví. Do Londýna si může člověk kdykoliv zajet.