Ráj vína je v bývalých záchodcích

Mnozí účastníci či diváci spartakiád, které prozaické lidské potřeby vyhnaly do záchodků pod tribunami, by jeden z těchto prostorů dnes určitě nepoznali. Za nepříliš vzhlednými vraty se totiž ve Vaníčkově ulici v Praze nachází jedna z nejstarších pražských vinoték.

Vinotéka schovaná pod spartakiádním stadionem na Strahově nese lákavý název Ráj vína. "Jiné prostory nehledám, je tu i dostatečně velká skladovací plocha, navíc oproti drtivé většině ostatních pražských vinoték tu návštěvníci bez problémů vždy snadno zaparkují," vypočítává výhody své vinotéky její majitel Dušan Ďurej.

Že to zde pro mnohé opravdu je ráj, svědčí podpisy, které tu na zdi zanechaly mnohé významné osobnosti tuzemské kultury. Za všechny jmenujme Karla Gotta.

Majitel vinotéky se Dušan Ďurej se ostatně netají svými dobrými styky s řadou kumštýřů. "Často například dodávám víno na vernisáže," vysvětluje podnikatel.

Protože Dušan Ďurej pochází ze Slovenska, je přirozené, že je tu slušná nabídka slovenských vín. Těm dělá i propagaci, například pořádáním jejich ochutnávek. Stejně jako v případě moravských producentů, i zde jsou však zastoupeni výhradě menší, maximálně střední vinaři. Konkrétně Chovaniec, Krajčirovič, Pavelka a někteří další.

Husarský kousek se podařil vinotékáři před dvěma roky, kdy získal zastoupení pro prodej vín svérázného, ovšem světově uznávaného vinaře pana Jakubíka z moravského Zlechova.

"Dělal jsem tehdy rozhovor v rozhlase o víně, kde byl také pan Jakubík, a protože to bylo v době povodní a protože jsem mu pak pomáhal najít cestu ven ze zatopené Prahy, seznámili jsme se," vzpomíná Dušan Ďurej. Někdy na podzim hodlá dokonce v Praze uspořádat ochutnávku jeho mnoha světovými cenami ověnčených vín.

Tato vína jsou mezi těmi nejdražšími, které ve vinotéce nabízí. Ovšem nabízí třeba i stáčená vína. Nejsou to však tuzemská, protože zdejší firmy nebyly schopné garantovat stejnou kvalitu jednotlivých dodávek, nýbrž zámořská. Nejvíce z Chile, Argentiny a dokonce i z Austrálie.

"Kupodivu si pro ně nechodí tak často studenti, kteří tady vedle mají koleje, ale spíše lidé, kteří pořádají nějakou oslavu a potřebují nějaké to základní, ale přitom slušné pití," dodává Ďurej.