Vyplývá to z materiálu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS). Ta sdružuje zástupce mnoha podnikatelských odvětví, například textilního a stavebního průmyslu, zemědělství a také živnostníky. Konfederace je jedním z partnerů tripartity.
MikroúvěryPůjčkou od Evropského investičního fondu pomáhají firmám například v Nizozemsku a Belgii. Firmy do deseti zaměstnanců, které nejsou kvůli nedostatku zdrojů schopné získat úvěr od bank, mohou dostat zvýhodněnou půjčku až 25 tisíc eur, tedy asi 640 tisíc korun. |
Celkem 2,1 miliardy eur, tedy zhruba 54 miliard korun, by vláda podle jejich představ měla využít ke spolufinancování operačních programů a bezprostředně navazujících projektů.
KZPS odhaduje, že se tím vytvoří až 180 tisíc pracovních míst. To následně povede k nárůstu daňových výnosů a příspěvků na sociální zabezpečení, zvýšení spotřeby lidí, kteří dříve neměli práci, a k poklesu peněz vyplácených na sociální dávky v nezaměstnanosti.
Například již první tranše půjčky za zhruba 0,5 miliardy korun směřovaná na investice do dopravní infrastruktury by podle KZPS mohla ekonomice přinést až 2,5 miliardy korun, a to bez efektu z nárůstu dopravních kapacit, snížení nehod a bez pákového efektu. Tato část úvěru by se splácela současně s čerpáním. Nezvýšila by tedy podle zaměstnavatelů zadlužení ani v absolutní částce, výrazně by však snížila dluh a schodek v poměru k HDP.
"Rozvojové záměry v jiných sektorech ekonomiky (věda, výzkum, vzdělání) by zřejmě přinesly ještě větší efekty, i když zřejmě v dlouhodobějším období," stojí v materiálu.
Současně by měla vláda podat k evropskému globalizačnímu fondu návrh projektů na rekvalifikaci několika tisíc pracovníků veřejné správy a veřejného sektoru, ohrožených nezaměstnaností. Měla by také poskytnout z uvolněných zdrojů státní pomoc pro malé a středně velké podniky a zemědělce, navrhují zaměstnavatelé.
