"Silná měna je teď větším problémem, než náš problém, kterým je velký podíl krátkodobých cenných papírů na financování dluhu," dodal Janota.
K názoru, že problém silné koruny, která je rizikem především pro české exportéry, nevyřeší nákladné intervence ČNB se přiklání také většina analytiků. Soudí, že na tahu proti koruně je teď vláda, která musí omezit utrácení peněz z privatizace.
"Silná koruna bude vývozcům dále snižovat zisky. Na tahu nejsou exportéři ani centrální banka, ale ministři," míní Ivo Nejdl z Raiffeisenbank. Vláda podle něj musí oznámit, jak využije zvláštní účet pro příjmy z privatizace, zřízený ČNB.
|
O posledním vývoji kurzu |
Nejdl také varoval, že koruna jinak může v prvním pololetí příštího roku prorazit hranici 32,50 za euro. "Pro exportéry už byl průšvihem kurs 33,50 korun za euro, teď pod 33 korunami se jejich ztráty jen dále prohlubují," přidal se dealer Jan Boháč z ČSOB.
Analytik Komerční banky Jan Vejmělek ale příliš nevěří variantě, kdy by vláda držela peníze na účtu. "Příjmy z privatizace jsou součástí už schváleného státního rozpočtu na příští rok," připomněl.
Jeho slova potvrdil i náměstek Janota. "Problém je ten, že s řádově padesáti miliardami korun vláda uvažuje v rozpočtu či ve fondech dopravy a bydlení. Rozpočet bude peníze potřebovat až na konci roku, ale fondy je budou chtít
hned," uzavřel.
