Proč jsou Finové nejúspěšnější?

  • 10
Mobilní telefony Nokia jsou nejúspěšnější na světě. Nokia vévodí finské ekonomice. A nejen díky ní je Finsko už druhým rokem nejlépe z celého světa schopné konkurovat ostatním. Úspěchy Finska a Nokie mají společné rysy. Špičkové vzdělání, velké investice do výzkumu a naprostá otevřenost - právě to dělá z obou světové jedničky.

Finsko přitom nedostalo do vínku mnoho výhod. Ke svému postavení se dopracovalo chytrou politikou.

Severská země s extrémními povětrnostními podmínkami, 5,2 milionu obyvatel a jazykem, kterým se nemluví nikde jinde na světě, dokázala v konkurenceschopnosti porazit i Spojené státy. Ty přitom mají mnoho přirozených předností. Hlavně obrovský vlastní trh s 220 miliony lidí a angličtinu, která je ve světě dominantním jazykem.

Finové předběhli svou dobu. Dříve než ostatní pochopili, že svět ovládnou informačními technologiemi a originálními nápady. Přiznali si, že úspěch není v ničem jiném, než v investicích do lidí. Věnovali obrovské sumy na vědu a školství.

Jejich úsilí urychlil pád železné opony a kolaps Sovětského svazu, významného obchodního partnera. Finsko upadlo do těžké hospodářské krize. V letech 1991 až 1993 se ekonomika propadla o 10,7 procenta. Nezaměstnanost šla prudce vzhůru, Finové chudli.

Právě v té době se Nokia plně zaměřila na moderní technologie. Již od počátku osmdesátých let sice celému koncernu vévodily telekomunikace. Mobilní telefony však byly spíš hračkou pro bohaté. Dnes jsou tržby Nokie téměř čtvrtinou výkonu finské ekonomiky.

Špičková kvalita a nápaditý design - proto má dnes každý třetí mobil na světě značku Nokia. V Česku se finské telefony těší podobné popularitě. Slavný výrobce mobilů není osamocen. Další elektronické koncerny Nokii následují a finský design je prestižní podobně jako švýcarské hodinky.

Politici byli podobně prozíraví jako Nokia. Uvědomili si, že nemá cenu hledat nové zákazníky pro papírny, které ztratily odbyt v Rusku. Investovali do vzdělání a vědy. Na výzkum a vývoj jde každý rok 3,6 procenta finského HDP. Pro srovnání: v Česku je to 0,7 procenta.

"Finové mají obrovské množství vlastních vynálezů a patentů. Jsou velmi chytří," říká profesor Jeffrey Sachs z Harvardovy univerzity v USA. "Znalosti jsou u nás považovány za obrovskou hodnotu. Jsme nejpilnějšími čtenáři novin a návštěvníky knihoven na světě. Už děti jsou ve čtení či matematice nejlepší na světě," řekl finský premiér Paavo Lipponen před časem na Světovém ekonomickém fóru v New Yorku.

Finové o svou pozici pečují. Roční výdaje státního rozpočtu jsou 35,2 miliardy eur (1,1 bilionu korun). Na vzdělání jde 5,6 miliardy (178 miliard korun), tedy šestina rozpočtu.

Srovnání s Českem znovu ukazuje, proč se s Finskem vůbec nemůžeme srovnávat. Ze 700miliardového státního rozpočtu jde na školství 81 miliard. Šéf Nokie Jorma Ollila má tři vysoké školy. Jen necelá třetina Finů nemá vysokoškolský diplom. Zdaleka ne každý je však inženýrem či magistrem. Velmi solidní úroveň znalostí totiž zaručuje už bakalářský titul.

Korupci, úplatky či kriminalitu znají Finové jen z filmů. "Bez otevřenosti nemůžete být úspěšní. Lidé nemají přístup jen k tomu, co musí být utajeno z bezpečnostních důvodů," říká premiér Lipponen.

Ekonomický zázrak nezbrzdily ani vysoké daně. "Ptejte se, co se z nich platí. Školy a výzkum. To jsou dobře investované peníze. Finsko nemá problém s útěkem mozků. Vzdělaní lidé tam chtějí žít," říká Sachs.

Finský sociální systém je pověstný. Ale v porovnání s Českem je na luxusní sociální síti závislý menší počet lidí. Finská rodina se dvěma dětmi, kde jeden z rodičů vydělává a druhý je doma, zaplatí státu na daních a sociálním pojištění téměř čtvrtinu svých příjmů.

Srovnatelná česká domácnost nezaplatí nic a stát jí navíc ještě přidá na dávkách zhruba pět procent příjmu. Finský systém je solidární a štědrý, ale ne pro průměrnou rodinu. Jen pro ty, kdo pomoc skutečně potřebují. I přesto je jedním z mála skutečně hlubokých problémů Finska vysoká nezaměstnanost. V zemi je navzdory ekonomickému úspěchu stále kolem desetiny lidí bez práce.