Internetové servery nabídku práce na pár hodin takřka neznají. Ani pracovní agentury neměly v současnosti nějaký tip na zkrácený úvazek. Několik míst nabízely úřady práce v kraji na svých webových stránkách.
Agentury: Zkrácený úvazek? To tu dlouho nebylo
Po třiceti telefonátech do firem, které inzerovaly volná místa v novinách, na internetu a úřadech práce, sehnaly redaktorky čtyři místa prodavaček na směny, dvě účetní a na pár hodin večerní uklízení kanceláří.
"Místo na zkrácený úvazek? Dlouho jsme žádné neměli. Zaregistrujte se, my se vám ozveme s aktuální nabídkou," shodovaly se pracovní agentury Adecco nebo Grafton.
V Pardubicích, kde by nabídka míst mohla být největší, objevila redakce v inzerátech šest míst na méně hodin, tři prodavačky potravin a oděvů, uklízení kanceláří a pozici operátorky. Místo v administrativě nebo bance žádná společnost nenabízela.
"O místech na zkrácený úvazek uvažujeme, mohly by být do tří měsíců. Před časem jsme nabízeli práci na noční dvanáctihodinové směny. Hodně se hlásily maminky, protože měly v noci hlídání. Sledujte inzeráty, každý týden jsou nové," dodávala odvahu Jana Škarková z České pojišťovny.
V ostatních městech mohou ženy, které hledají práci na pár hodin, mluvit o velkém štěstí, pokud o nějaké místo zakopnou.
Práci? Zeptejte se za dva týdny
Spektrum nabídek bylo obdobné jako v Pardubicích, ale v Chrudimi, Svitavách, Holicích, Přelouči, Letohradu nebo České Třebové se zúžilo pouze na jedno až dvě místa. A mnohdy již obsazené. "Zeptejte se za čtrnáct dní," řekla Marie Filipová ze společnosti Mediaservis, která nabízela místo doručovatelky novin na tři hodiny v Přelouči.
"Peníze? No, nejsou to horentní částky, záleží na rajónu, plat bývá okolo dvou a půl tisíce hrubého," dodala Filipová.
Co sem vůbec lezeš, drzá krávo, zaznělo na konkurzu
Sehnat práci na čtyři hodiny denně, když máte malé dítě, to je oříšek. Během jednoho roku jsem obvolala desítky inzerátů a prošla zhruba deseti konkurzy. Na práci, která by mně vyhovovala, jsem ale nenarazila. Na konkurzech, kterými jsem prošla, jsem zažila i docela horké chvilky.Nezapomenutelný je například pohovor v jedné realitní kanceláři, která má síť po celé republice. Zvládnout počítačový software nebyl problém, přesto jsem v konkurzu neuspěla. Nicméně se mi po čtyřech týdnech ozvali znovu, ať se dostavím, že pro mě mají pozici v pobočce v Pardubicích.
A začal výslech. "Tak povídejte," vypálil okamžitě otázku muž ve vytahaném tričku a džínech. Netušila jsem, co mám podle něho povídat, a tak jsem odvětila otázkou, jaké místo mi nabízí, protože v prvním kole pohovoru nebylo o konkrétních podmínkách ani zmínka.
Neznáte datum založení firmy? Odchod
"Kdy byla založena naše firma?" nenechal se však vyvést z rovnováhy tázající. Na tuhle otázku jsem připravená nebyla. Muž již začal brunátnět a vzápětí po mně hodil svoji vizitku, ať si prý laskavě nastuduji jejich webové stránky. „Chcete u nás přece pracovat?“ dodal.
Hrklo ve mně, ale přesto jsem opakovala: "Moje vstupní údaje z pohovoru máte, nyní se ptám já vás, jaké místo mi nabízíte." Slovní potyčka o tom, zda chci práci, nebo ne, aniž by mi muž sdělil, co bych vlastně měla dělat, ještě chvíli pokračovala.
Když jsme se nedobrali výsledku, muž mě označil za drzou krávu a vykřikl: "Tak co sem lezeš, když nechceš práci?" Tím byl můj pohovor u konce. Vizitku jsem mu beze slova vrátila, vzala si kabát a vyrazila ke dveřím. Muž už si mezitím pozval do kanceláře další uchazečku.
Ladislava Červinková
