Jak chcete rychlému posilování kurzu zamezit?
To je nutné ve spolupráci s vládou - tak aby se na trhu téměř žádné devizy nesměňovaly. Nejvhodnější by bylo, kdyby byly peníze z privatizace někde izolovány a postupně se používaly na operace bez vlivu na kurz, například na splácení devizových závazků Česka. Za úvahu stojí, zdali z jednorázových příjmů nezaplatit jednorázové výdaje - jako je nákup stíhaček.
Nejméně půlku z očekávaných příjmů však chce vláda utratit a na to potřebuje koruny.
Jednou z možností je, že by investoři částečně platili v korunách, což by posílení naprosto vyloučilo. Druhá možnost je spárovat příjmy z privatizace se závazky státu v devizách. Devizové úvěry mají různé státní organizace, a jiné naopak potřebují platit něco v korunách. Tyto instituce by si vzájemně vyměnily koruny a devizy na zaplacení, aniž by došlo k nějaké směně na trhu. No a poslední možností, jak bránit posílení, je nákup deviz centrální bankou. ČNB by výměnou za devizy vydala vládě nové koruny. Ale to by znamenalo pro centrální banku i celý fiskální systém dodatečný náklad.
K té první možnosti. Diskutovali jste již s investory o zaplacení v korunách?
Myslím, že pro to ještě nebyla vhodná doba. Když se jedná s několika zájemci, každý má jinou strategii, jak chce privatizaci financovat. Myslím, že vhodná doba pro toto jednání, což neznamená žádné otevírání dokumentace, ale pouze dohody na způsobu úhrady stanovené ceny, bude až poté, kdy bude známo, s kým se bude jednat. Rozhodně na to ještě není pozdě.
A teď k třetí: v čem je nákladný nákup devizových příjmů do rezerv ČNB?
Když od vlády koupíme devizy a vydáme nové koruny, tak ty si nakonec stejně vždy z mezibankovního trhu zpět půjčíme. A to za vyšší korunový úrok, zatímco za uložení deviz dostáváme nižší dolarové a eurové úroky. Zároveň každé posílení koruny znamená pro centrální banku kurzovou ztrátu, protože její devizové rezervy tím mají nižší korunovou hodnotu. To jsou obrovské sumy, dosahující letos několika desítek miliard korun.
Směnit však bude nutné i příjmy, které by měly být použity na zaplacení státního dluhu, protože ten je hlavně v korunách.
To ano. Ale jde o to, že by některé státní instituce mohly poměrně dlouhou dobu mít prostředky v devizách a nést kurzové riziko. Například Česká konsolidační agentura by mohla držet eura až do doby závěrečného zúčtování její ztráty.
Jak jste u uvedených možností daleko v dohodě s vládou?
V poslední době se jednání zrychlila a podle mého by bylo optimální v brzké době přijít s něčím věrohodným. Myslím, že k určité dohodě dojde.
Do konce roku?
Považoval bych to za žádoucí.
A jak se dnes díváte na intervence? Poslední vyjádření ČNB vyznělo, jako že se o intervencích už vůbec nebavíte.
Myslím, že je to velké nedorozumění. Role intervencí se vůbec nesnížila. Je to vždy otázka posouzení, jestli je správná doba a jaký bude efekt. Například teď před Vánoci a koncem roku se na trhu obchoduje méně, a účinnost intervencí bývá vyšší. Takže pokud to vyznělo tak, že centrální banka na chvíli odkládá intervenci do šuplíku, tak to je omyl. O devizovém kurzu diskutujeme na každém zasedání a legitimní otázka je, jestli je teď vhodná doba. To, že jsme v minulých týdnech neintervenovali, bylo dáno tím, že důvody proti převážily, ale neznamená to, že tento nástroj nemůžeme použít.
 Luděk Niedermayer |
