Některé domy už pojišťovny pojistit odmítly. Ilustrační foto | foto: Michal Sváček, MAFRA

Pojištěných proti povodním je méně než v roce 2002, kvůli novým mapám

  • 65
Pojišťovny začaly od tisícileté vody, která přišla v roce 2002, masivně používat povodňové mapy a lépe hlídají své riziko. Některá místa se tak stala nepojistitelná, jiná podstatně zdražila. Lidí pojištěných proti povodni, kteří žijí v bezprostřední blízkosti vodních toků, je tak méně než před 11 lety.

"V nejrizikovějším, čtvrtém povodňovém pásmu už pojistky prakticky nejsou. To před rokem 2002 neplatilo, protože detailní mapy se začaly tvořit až potom," říká Ivan Souček, manažer pojišťovacího a finančního zprostředkovatele IMG. Zároveň upozorňuje, že proto pojišťovny mohou být klidnější než před jedenácti lety a nehrozí jim tak vysoké ztráty.

Na situaci, která netěší obyvatele žijící u řek a často rozvodněných potoků, již loni v rozhovoru pro MF DNES upozornil předseda České společnosti pojistných matematiků a zároveň šéf řízení rizika PPF Generali Holdingu Petr Bohumský. "Klesla dostupnost pojištění v některých oblastech a pojistky se v rizikových oblastech řádově zdražily," uvedl v době, kdy zatím největší povodně v ČR měly desáté výročí.

Na druhou stranu detailnější a přesnější povodňové mapy dávají podle mluvčího Allianz Václava Bálka šanci pojistit se i těm, kteří byli dříve šmahem odmítnuti.

Nejrizikovější pojišťování skončilo v roce 2005

"Už se rozlišuje nejen horizontálně, tedy vzdáleností od vody, ale také vertikálně," vysvětluje Bálek s tím, že například objekt na vysokém břehu má tedy šanci pojištění proti povodni či záplavě. Byť samozřejmě znatelně dražší.

Tuzemské pojišťovny začaly povodňové mapy používat až po roce 2002 a dodávají, že v nich mají oproti dalším zemím ve střední Evropě náskok. A to i kvůli častým povodním. Například Česká pojišťovna je používá u pojištění majetku občanů od roku 2005, u podnikatelů s tím začala o tři roky dříve. Kooperativa je do svých procesů zahrnula v roce 2003 a od roku 2005 důsledně uplatňuje nemožnost pojištění v již zmíněné čtvrté rizikové zóně.

Pojistka až od dvacetileté vody

Ve třetí povodňové zóně je podle pojišťovacích makléřů obvykle možné smlouvu uzavřít, ale za citelný příplatek. "Pokud se lokalita nachází ve třetí záplavové zóně, bude pojištění výrazně dražší," potvrzuje mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Podle něj stojí z hlediska rizika povodní a záplav ve čtvrté rizikové zóně v Česku asi jedno procento takzvaných adresních bodů, což jsou v podstatě čísla popisná, tedy domy. "Nicméně se může stát, že si některá z jiných pojišťoven s rizikem čtvrtého pásma hlavu neláme a majetek v těchto lokalitách pojistí," dodává Káňa, který tak upozorňuje na možný boj o tržní podíl. Praxi standardně nepojišťovat proti povodni a záplavě v nejrizikovějším pásmu potvrzuje také Česká pojišťovna.

"Nicméně riziko povodně nemusí být u všech nemovitostí zcela nepojistitelné a přistupuje se k němu na základě vyjádření odborníka pojišťovny velmi individuálně, často také po konzultaci se zajistitelem," dodává mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral.

Podle něj je možné sjednat pojištění, které například vyloučí desetiletou či dvacetiletou vodu, nebo se stanoví finanční limit pro plnění spojené s povodněmi. To je podle makléřů také způsob, jakým jsou obvykle pojištěny například továrny v blízkosti vodních toků. "Je často vyloučena dvacetiletá voda, tedy majitel dostává peníze, až pokud voda dosáhne výš," dodává Souček z IMG. Pojišťovny v pondělí zatím nahlášené povodňové škody odhadovaly na jednotky miliard korun.

Následky povodní ve Svobodě nad Úpou

2. června 2013