"Tradice vaření piva se u nás v pivovaru předává téměř jako z otce na syna. Mnoho z nás je tu už od patnácti let a k tomuto překrásnému prastarému řemeslu se stavíme jako k něčemu, co není jen naše povinnost, ale i koníček. Tradice si hrozně vážíme, a proto se také snažíme poctivé české pivovarnictví zachovat," říká muž, který do litovelského pivovaru nastoupil jako učeň a nedávno tu oslavil padesátku.
* Pane řediteli, kdysi jste řekl, že pivo je hned po vodě druhý nejzdravější nápoj. Čeho vypijete přes den víc?
Já vodu piji v pivu. Člověk potřebuje dostat do sebe kromě vitaminů a minerálů tekutiny. A pivo obsahuje zhruba devadesát procent vody. Takže to mám pěkně všechno promícháno.
* A co varování lékařů, že i malé ale pravidelné množství alkoholu může vyvolat závislost?
S tím zásadně nesouhlasím. Něco takového hrozí možná malé části populace, ale kvůli tomu si přece neodepřeme tak božský nápoj, jakým pivo v každém případě je.
Pivo je naopak velice zdravé, když ho pijete s mírou. Spousta věcí na světě je prospěšných, dokud je používáte v rozumném množství, a když je konzumujete nadmíru, mohou být škodlivé. Je jedno, jestli je to pivo nebo citron.
* Která konkurence v oboru vám chutná nejvíce?
To bych se musel zamyslet. Konkurenční piva samozřejmě degustujeme, protože z odborného hlediska není možné pít jenom to naše. Pokud ale mohu, piji piva, která jsou vyráběna klasickou metodou.
* Některé české pivovary už ale mění technologie, vyrábějí více a levněji. Vydržíte tomuto tlaku odolávat?
Celou situaci jsme si vyhodnotili už na začátku devadesátých let, kdy nám bylo jasné, že ve světě jsou úplně jiné trendy výroby piva.
Tyto tendence jsou dnes běžné i v naší republice. Viděli jsme, že se všechno urychluje jen kvůli ekonomickým ukazatelům a že už mnohdy málo záleží na kvalitě piva - na jeho pitelnosti, kterou se vyznačuje právě české pivo.
* Co znamená pitelnost?
To, že máte znovu chuť se piva napít. Když pivo děláte klasickým českým postupem, tak se všech dva tisíce složek, které pivo obsahuje, dobře propojí, sladí a zakulatí. V pivu tak zůstávají velmi důležité látky pro člověka. Takové pivo má velice pozitivní vliv i například na trávicí trakt.
* Jak dlouho ještě ale budete schopni takové pivo vyrábět?
Tuto otázku mi pokládali už v roce 1993. Dneska se píše rok 2006 a klasická Litovel je stále více žádána. A navíc vítězí na nejprestižnějších anonymních degustačních soutěžích.
Důležitým momentem je, že pivovar nerozkrádáme a netunelujeme. My ho budujeme. Postupujeme moderně, když využíváme nejnovější techniku, která nám umožňuje výrobu zpřesnit.
Zároveň ale přesně dodržujeme tradiční technologii. Tedy klasické vaření, hlavní kvašení i dlouhé studené dokvašování piva v ležáckém sklepě.
* Litovel je součástí větší pivovarnické skupiny spolu s přerovským Zubrem a hanušovickou Holbou. Byla nutnost zakládat takovou spolupráci?
My jsme ji nezakládali, jenom jsme u ní zůstali. Nikdy jsme se totiž nerozdělili. Již v minulosti jsme si uvědomovali, že naše síla je v tom, když zůstaneme pohromadě. Jsme skupina odborníků, kteří v oboru pracují léta, a fungujeme jako pověstné tři pruty knížete Svatopluka. Tři pruty se konkurenci velice špatně ohýbají. Spojuje nás klasická výroba.
* Pivovary každým rokem pivo zdražují, děláte to i vy. Kde až se cena piva jednou zastaví?
My ceny upravujeme, jen když musíme. Bývá to zpravidla jednou za rok, kdy komplexně vyhodnocujeme celkovou situaci,a hledáme také rezervy u sebe. Nemůžeme ale zacházet tak daleko, abychom při výrobě ošidili třeba suroviny nebo klasický technologický postup. Zvyšujeme cenu o nárůsty cen energií nebo surovin. Myslím ale, že jsme stabilizačním prvkem ceny na trhu.
* Bez větších zisků ale nemůžete plánovat rozvoj firmy. To nemáte žádné plány do budoucna?
Pivo vaříme za peníze, ale ne pro peníze. Areál máme krásný a dostatečně velký. Naším úmyslem není markantně rozšiřovat výrobu. Nechceme zásobovat naším pivem celý svět.
To bychom nemohli dělat klasické české pivo. Nehodláme naše zákazníky ohromovat tím, že se nám podařilo zvýšit výrobu o desítky procent. Tím, že děláme pořád to stejné, plus minus pár desítek tisíc hektolitrů, tím zaručujeme našemu spotřebiteli kvalitu.
* Vaše pivo prý popíjejí i státní návštěvy. Jak jste se dostali až na "vládní" stůl?
Sami nás oslovili. V dnešní době je to paradoxní, protože každý se cpe pomocí ostrých loktů, marketingů a "moderních metod", kam to jde.
Dnes už ale mnozí nestojí o to, aby ochutnali sice české, ve skutečnosti však pivo vyrobené stejně jako jinde ve světě. Chtějí klasicky vařené pivo. Státní návštěvy občas zavítají i do Litovle a zjistí, že tady nežijeme na palmách, ale že se máme čím pochlubit.
* Na exkurzi k vám přijeli i majitelé pubů, hospod v Londýně. Stoupl vám pak export do Anglie?
Ti si nás také našli úplně sami s tím, že chtějí prodávat pravé české pivo. Spolupracujeme už asi pět let. Export do Anglie začínal na pěti stech hektolitrech za rok, dnes je to už čtyři a půl až pět tisíc hektolitrů. Vozíme tam sudové pivo a také pivo v cisternách, které se stáčí v jednom z londýnských pivovarů.
* Kolik procent roční produkce vyvezete do světa?
Naším hlavním cílem není pivo vyvážet za hranice, protože jsme tuzemský pivovar a pivo vaříme pro našince. Vyvážíme kolem deseti dvaceti procent produkce.
* Jakým způsobem si hledáte exportní klienty? Jak se dostanete do Ekvádoru nebo Guinejské republiky?
To jsou náhody. Někdo se o nás dozví, jiný se tam odstěhuje a má zájem prosadit tam klasicky vařené české pivo. Jinak tady po Evropě jsme poměrně známý pivovar.
* V rádiu i v televizi je stále více slyšet reklamu na váš pivovar. Tomu jste se nedokázali vyhnout?
S tímto trendem musíme držet krok. Snažíme se ale, aby naše reklama nebyla agresivní. Nabádáme lidi, aby se v dnešní hektické době zastavili. Třeba u našeho poctivého, klasicky vařeného piva, jehož výrobu také neurychlujeme.
* Ne všem se ale vaše reklama líbí. Například občanské sdružení Kontext kritizuje, že pivo propagujete i na akcích, které navštěvují děti. Souhlasíte s jejich výtkami?
To vše je pouze extrémní a mylný výklad tohoto sdružení. Dal nám zapravdu i živnostenský úřad, který naši reklamu posuzoval. Nechceme, aby málo lidí pilo hodně piva, ale chceme, aby mnoho lidí pilo málo piva. Vždyť pivo je zdravé a doprovází lidstvo po celá tisíciletí.
* V devadesátých letech, kdy se český trh otevřel větší konkurenci, jste přišli o řadu místních hospod. Máte je už zpátky?
To je dlouhodobá záležitost. Ze začátku nás to hodně mrzelo, ale nebylo se ani čemu divit. Dříve byla takzvaná rajonizace. V dané oblasti se mohl pít jen jeden druh piva.
Bylo logické, že všichni chtěli zkusit něco jiného a místo jednoho tu rázem bylo třicet druhů piv. Ale poté, co se v pivovarech začalo vařit pivo také jiným způsobem než klasicky českým postupem, mnozí hospodští začali chápat, že pravé české pivo bylo k nezaplacení a vracejí se k němu. Tak se i k nám zákazníci vrací. Proto, že jsme se nezměnili.
* Vy pracujete v pivovaru už 35 let. Kde vidíte sám sebe za dvacet let?
To už budu asi v důchodu. Věřím ale, že tady bude nadále české pivovarnictví a že si ho lidé budou ještě více vážit. Myslím, že i v dalších letech bude v našem pivovaru tolik práce, že i za těch pomyslných dvacet let budu mít od rána až do večera co dělat. Pivo je totiž nevyčerpatelný zdroj inspirace.
