Od Špidlova týmu se nedají čekat velké reformy

  • 45
Pohled na program a ekonomický tým vlády Vladimíra Špidly naznačuje, že Česko se v následujících čtyřech letech nedočká žádných výrazných reforem. Hlavními kormidelníky ekonomiky budou dva muži: ministr financí Bohuslav Sobotka na pozici "hlavního ekonoma" a sám premiér Špidla v roli "tvůrce sociálního státu". Vize těchto mužů, pracujících v úzké symbióze, jasně narýsují mantinely, v nichž se budou rozhodovat ostatní ekonomičtí ministři.

Architekturu státních financí má Sobotka sepsanou v koaličním programu. Ten nepočítá s žádnou reformou rozpočtu, především jeho povinných výdajů hlavně na platy, důchody a sociální dávky. Státní pokladna tedy skončí ve schodku kolem 100 miliard korun, i bez úhrady ztrát konsolidační agentury, kde jsou především dluhy bývalých polostátních bank a podniků.

Ani příjmy rozpočtu nedoznají výrazných změn. Daňová kvóta zůstane na úrovni roku 2000, tedy zhruba 21,2 procenta HDP. Pravděpodobně se sníží daně z příjmu podniků, zavede společné zdanění manželů a nastupující ministr financí nevylučuje, že zvýší daně lidem s vysokými příjmy. Uvědomuje si však, že tím by popudil koaliční partnery.

Sobotkovi připadne i role hlavního privatizátora a správce státního majetku soustředěného hlavně ve Fondu národního majetku a konsolidační agentuře. Velmi rychle zřejmě vymění vedení obou institucí. Vláda zváží další pokus o prodej Českého Telecomu. Další privatizace, hlavně ČEZ, se nejspíš odsunou.

Moc exministra financí Jiřího Rusnoka na postu ministra průmyslu bude oproti jeho předchůdci Miroslavu Grégrovi nesrovnatelně slabší. "Kompetenční zákon jasně říká, že privatizační materiály připravuje pro vládu ministerstvo financí. To, že si pan Grégr vydobyl takový vliv, že veškeré privatizační kauzy byly z jeho pera a ministr financí neměl možnost je výrazněji ovlivňovat, se již nebude opakovat," říká zdroj z ČSSD, obeznámený se sestavováním kabinetu.

Ministr průmyslu se tak má stát "úředníkem", který na zásadní ekonomická rozhodování kabinetu nebude mít tak velký vliv jako doposud. Jeho role bude mnohem více spočívat ve vyjednávání s bruselskou administrativou a rozdělování peněz z rozvojových programů.

Tady čeká Rusnoka nelehké jednání o budoucnosti hutí. Grégr nebyl nikdy schopen přijít s celkovým řešením ozdravení a prodeje oceláren, které by přijal Brusel. To může výrazně ovlivnit privatizaci oboru, která začala před několika týdny prodejem právě Nové huti indicko-nizozemské firmě LNM. Na něj bedlivě dohlíží sám premiér Špidla.

Vládní tým bude jistě pokračovat v podpoře investic. Agentura CzechInvest, která to má na starosti, je v posledních letech velmi úspěšná. Její šéf Martin Jahn teď může najít zdatné spojence pro podporu investic do moderních na znalostech postavených oborů v unionistech: vicepremiérovi pro vědu Petru Marešovi a ministru pro informatiku Vladimíru Mlynářovi.

Oba se léta profilují jako zastánci nové na znalostech postavené ekonomiky. Tady může být přínosem i Sobotka. Právě ministerstvo financí totiž za Zemanovy éry brzdilo velkorysejší podporu pro strategické služby a výzkum.

Ministerstva práce se sice ujme Zdeněk Škromach, Špidla si však nad ním ponechá klíčový vliv. Úředníkům již před svým odchodem z ministerstva zadal zpracovat řadu projektů. Škromach je ještě silnějším zastáncem pečovatelského státu, sám tedy nepřijde s reformami zneužívaného sociálního systému. Ekonomové se navíc obávají, že se ještě utuží regulace trhu práce.

Jedním z prvních úkolů ministra pro místní rozvoj, unionisty Pavla Němce, bude paradoxně příprava zákona o regulaci nájemného. Koalice přitom vždy volala po uvolnění nájmů.