Podle expertního odhadu ministerstva je dlouhodobě neobydleno přibližně 577 000 bytů. Přes sedmdesát procent z nich se však nachází v rodinných domech. Menší část tvoří dlouhodobě neobydlené byty v bytových domech, jejichž počet ale od roku 2011 stoupl o 40 procent na současných přibližně 200 000.
Počet neplatičů nájmu roste. Zdarma bydlí i roky, majitelé peníze neuvidí |
Velkou část neobydlených bytů tvoří takzvaně přechodně neobydlené byty. V takovém místě není nikdo přihlášen k trvalému pobytu, ale byt se využívá jen k přechodnému bydlení.
Důvodů, proč Česko eviduje tak razantní nárůst neobydlených bytů, je více. Jedním z nich může být i daňový systém, který nenutí majitele byt pronajímat kvůli pokrytí nákladů, které s bytem mají. „Máme nejnižší zdanění nemovitostí v EU a mít prázdný byt znamená mít i nízké náklady,“ říká Jakub Komárek, ekonom a analytik PAQ Research. Daňový systém také nijak nepamatuje na investiční byty. „Byty jsou tak vhodným způsobem jak uložit peníze. Nemovitosti tak ztrácejí svou původní funkci k bydlení a stávají se především investiční komoditou,“ dodává Jakub Komárek.
Případný pronájem navíc majitelům může způsobit spíše problémy, pokud natrefí na nesolidního nájemníka. „Obava z dlouhého vystěhovávání problémového nájemníka, který například nehradí nájemné, může být skutečně u mnohých pronajímatelů tím hlavním důvodem, proč byt raději nechají prázdný,“ říká sociolog Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR. Tím spíše, když navíc jde o investiční byt.
„Výnos z rostoucích cen bytů může řádově převýšit jakýkoli výnos z pronájmu, a tak majitelé mohou volit cestu prázdných bytů, které pak mohou jednodušeji přeprodat bez nutnosti řešit ukončování nájemního vztahu s nájemníky,“ dodává Komárek.
Hrozba neplatičů
Hrozba neplatiče a třeba i zdemolovaného bytu v kombinaci s nízkými náklady při neobydlení bytu je tak pro mnoho majitelů výhodnější byt zkrátka nechat prázdný. S tím by však mohlo pomoci posílení práv majitelů nemovitostí. „Rychlejší exekuce v případě oprávněné výpovědi by mohly pomoci ke snížení počtu prázdných bytů,“ říká Lux.
Neplatič dluží pražskému SVJ statisíce korun. Využívá děr v legislativě |
Zhruba 275 000 bytů se také využívá pouze přechodně. Buď v takovém bytě bydlí někdo, kdo má ale trvalý pobyt hlášený na jiné adrese, nebo je byt využíván k jiným účelům. Například ke krátkodobým pronájmům, pro přespávání v případě pracovních povinností v jiném městě a podobně.
Část bytů je také v nevyhovujícím technickém stavu. „Špatný technický stav může spočívat i ve vlhkosti, plísni, nedostatečném odvětrání a tak dále,“ doplňuje Martin Lux. Ministerstvo pro místní rozvoj proto zajistilo z evropských zdrojů přes osm miliard korun, které bude možné využít i na rekonstrukce.
Volání po vyšším zdanění
Do určité míry však jde o trend, který je patrný i v zahraničí. „Skutečnost, že v každém okamžiku je jisté procento celkového bytového fondu v dané zemí prázdné, se dá dlouhodobě pozorovat i v jiných zemích. Jde o logický důsledek jisté nelikvidnosti tohoto trhu, tedy toho, že změna majitele, uživatele nebo parametrů bytu někdy trvá poměrně dlouhou dobu,“ myslí si Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Česká republika má podle něj tento podíl vyšší i z důvodu vlekoucích se restitučních sporů a jen postupně se zdokonalující legislativy a judikatury v oblasti dědického řízení a pronájmu. „Proto bych očekával, že do budoucna bude tento problém slábnout,“ dodává.
Nájem neplatí promile lidí, ale dostat je z bytu trvá rok, dva, říká Kubáček |
Jako motivace ke snížení počtu neobydlených bytů může v budoucnu sloužit i vyšší zdanění prázdných bytů. „My se dlouhodobě přikláníme k tomu, aby prázdné nebo jen přechodně užívané byty byly výrazně více daněny prostřednictvím daně z nemovitosti než byty dlouhodobě obývané. Už proto, že počet neobydlených bytů v čase, tedy mezi jednotlivými censy, poměrně prudce narůstá, takže na jedné straně se prudce snižuje finanční dostupnost bydlení a na straně druhé roste počet prázdných bytů – to přece není vůbec žádoucí vývoj,“ říká Lux.
Ačkoli ale neobydlené byty jednoznačně zhoršují dostupnost bydlení v Česku, ani jejich plné obsazení by současnou situaci nevyřešilo. „Pro řešení krize bydlení je nutná komplexní vládní politika v oblasti bydlení. Řešení by mělo zahrnovat reformu daňových nástrojů, podporu a rozvoj obecního bydlení a vhodnou regulační politiku pro krátkodobé pronájmy v turistických oblastech,“ uzavírá Jakub Komárek.
