Absolventi těchto oborů mají společně s dalšími profesemi navázanými na stavebnictví či související práce kolem bytů největší šanci, že v budoucnu najdou odpovídající uplatnění.
Na opačné straně žebříčku se umístily ovocnářské a zelinářské obory, sklářství, rybářství, kamnářství či čalounictví a dekoratérství. Rodiče i žáci je považují za méně atraktivní, mimo jiné i kvůli nižší perspektivě uplatnění. Právě ta je přitom pro rodiče budoucích středoškoláků tím nejdůležitějším faktorem, kterým se při výběru školy řídí.
Comeback odborných škol
O tom, že své potomky pošlou na nějaký řemeslný obor, uvažuje pětina rodičů. Čím dál tím více však rodiče chtějí, aby si jejich děti udělaly maturitu a mohly případně pokračovat v dalším studiu.
Rostoucí podíl maturitních oborů ostatně potvrzují i statistiky ministerstva školství: za posledních dvanáct let stoupl z necelých 63 procent na více než 68 procent. Z průzkumu navíc vyplývá, že rodiče jsou ve srovnání s dřívějškem mnohem vstřícnější ke středním odborným školám. Jako jednu z alternativ pro svého potomka je v průzkumu uvedly dvě třetiny.
„Střední odborné školy budou zřejmě zažívat obrovský comeback. Pro pracovní trh je to zásadní sdělení, ale školství na to není připraveno,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.
Řemeslo žijeSeriál o zajímavých řemeslech čtěte v rubrice Finance. Seriál vychází v rámci Roku řemesel 2016, který pořádá AMSP ČR. |
Podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání šlo v roce 2015 na odbornou školu s maturitou (bez lyceí) přes 36 procent všech prváků, na učiliště bez maturity 30 procent a na gymnázium 22,5 procenta. Navzdory steskům ředitelů učilišť a šéfů průmyslových firem se nicméně podíly výrazněji v čase nemění.
„Problém není v nižším zájmu o takové či jiné obory, ale v dlouhodobém poklesu počtu žáků, kteří přicházejí na střední školy. Ten je opravdu obrovský, ze 190 tisíc patnáctiletých v roce 1990 na 90 tisíc v současnosti,“ vysvětluje analytik Národního ústavu pro vzdělávání Jiří Vojtěch.
V aktuálním školním roce podle něj výrazně stoupl podíl nově přijatých učňů do strojírenských a elektrotechnických oborů a také do zemědělských. A to především na úkor oborů stavebních, dřevařských a gastronomických. „Tento vývoj, zejména výrazný nárůst přijatých do strojírenských oborů, trvá již šest let,“ doplňuje Vojtěch.
