Nejvyšší soud v Brně potvrdil loňské soudní rozsudky z okresu a kraje, a umožnil tak vlastníkovi zdvojnásobit nájemné tak, že majiteli v tomto zdražení přiznal i právo na přiměřený zisk.
Od 1. ledna 2007 sice všichni vlastníci bytů mohou ke zvýšení činže přikročit podle zákona, ale průlom veselského sporu je v tom, že soud umožnil právě přiměřený zisk.
Vývoj cen bytů sledujte na
CENYBYTU.IDNES.CZ
Spor navíc vznikl v době, kdy opora pro zvýšení nájmu v zákoně ještě nebyla. Milan Lhoták, který se zvýšením činže nikdy nesouhlasil, neuspěl ani s dovoláním u Nejvyššího soudu. Místo 890 korun už platí 1867 korun za dvoupokojový byt. Soudům mimo jiné vždy vyčítal, že nepřihlížejí k jeho sociální situaci. Taková nutnost ze žádného předpisu ale neplyne.
Muž se obává, že v důchodu na nájem nedosáhne
"Manželka bere minimální mzdu, ani já nemám obrovský plat. Trvalé bydliště má u nás syn, ale ten k nám jezdí jednou za měsíc, takže na domácnost nepřispívá," uvedl sedmapadesátiletý Lhoták, který se obává, že v důchodu na nájem nedosáhne. Je přesvědčen, že platí nejvyšší nájem v republice. Uvedl, že strakonická firma jeho byt koupila údajně za 200 000 korun.
"Platím skoro jedno procento z pořizovací ceny. Takže lidé v nově postavených nájemních bytech za 1,5 milionu korun by měli platit asi 14 000 korun? To se neděje," zlobí se Lhoták, který se cítí bezmocným, ale stanovisko soudu respektuje.
Zdůraznil, že firma Amra dům kupovala před čtyřmi lety, kdy zákon o deregulaci nájmů nebyl, což nabyvatel musel vědět a nemohl se zvyšováním počítat.
"Dělá to na mě dojem, že firma chtěla jen vytřískat peníze," míní nájemník. Firma Amra žalovala více nájemníků, s nimiž se neshodla na činži, ale řadu žalob vzala zpátky. Tehdejší soudce Okresního soudu v Táboře Pavel Přibyl, který se případem zabýval jako první, si myslí, že rozhodl správně.
"Prostor pro zvýšení nájemného byl. Nálezy Ústavního soudu říkaly, že pokud se vlastník a nájemce nedohodnou, máme brát v ochranu pronajímatele. Ve veselském případu jsem zjistil, že regulovaný nájem nestačil na náklady s provozem domu," uvedl Přibyl.
Je nájemník sociální případ?
Jednatel firmy Amra Strakonice Jiří Limpouch zpochybnil, že by Lhotákovi byli v sociální nouzi.
"Oba manželé jsou zaměstnaní. Úspěch u Nejvyššího soudu chápu jako průlomový rozsudek, ale podobné kauzy se jím řídit moc nemohou, protože my jsme věc dávali k soudu v době, kdy zákon na deregulaci nájmů neexistoval," uvedl Lipouch.
Podotkl, že ani nový zákon vlastníkům zázračné peníze ze zvýšených nájmů nezaručuje.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze "Amra proti Lhotákovi" mnoho jiných vlastníků bytových domů vítá. Ve Veselí nad Lužnicí byty vlastní i firma Olomoucká investorská.
"Podle našeho názoru je to správné a logické rozhodnutí. Jsme rádi, že takový verdikt brněnský Nejvyšší soud vydal. Potvrzuje, že dlouholeté námitky majitelů ve vztahu k regulaci nájemného byly oprávněné," uvedl jednatel Olomoucké investorské Richard Benýšek
