Nápad vrátit se minimálně čtyři století zpátky a vystavět hrad na zbylých základech ruiny poblíž podnikatelova statku přišel po Ornově neúspěšné návštěvě Křivoklátu.
Vedení této památky odmítlo jeho nabídku, že do historického objektu přinese více života.
"Nelíbilo se mi, že je tak nádherný hrad nevyužitý. Ale oni neměli pochopení, takže jsem si to udělal sám a lépe," říká Pavel Orna k motivům svého rozhodnutí vystavět vlastní hrad.
Jeho stavbu, která se má stát výnosným byznysem fungujícím 24 hodin denně, mají kromě turistů oživit například stará česká řemesla.
"Zatopit řemeslníkům při práci, to by byl na Křivoklátě problém, ale já mám v hradě zabudované moderní technologie," věří podnikatel ve svou konkurenceschopnost.
Na hradě by tak měli pracovat třeba kovář, hrnčíř, pasíř či brusič. Všechno jako dříve. "Taky si tu nedáte colu, ale třeba jáhly nebo medovinu," dodává.
Velkým důvodem, proč mít vlastní hrad, je podle Ornových slov kromě Křivoklátu především láska ke starožitnostem, s kterými obchoduje. Hrad tak bude skutečně zařízen jako historický objekt.
"Bude tam muzeum, sbírka českého baroka, které mám rád. Jak originály, tak kopie" vysvětluje Orna bez podrobností, které mají být překvapením.
Podle některých informací by měl být hrad vybaven i poměrně zdařilými kopiemi Mistra Theodorika, jehož obrazy byly do letošních povodní vystaveny v pražském Anežském klášteře.
Fakt, že hrad bude mít i historickou výbavu, lze nyní potvrdit pouze na základě propagačních materiálů, které Ornova společnost začala distribuovat potenciálním klientům.
"Sháníme kunčafty, k tomu máme materiály, ale jinak je zatím hrad hermeticky uzavřen," konstatuje novodobý hradní pán.
O tom, na kolik stavba přišla a jak rychle se může investice vrátit, se lze pouze dohadovat, podle expertů může jít řádově o desítky milionů korun.
"Hrneme tam peníze buldozerem," říká Orna na otázku, kolik ho výstavba hradu stála. Peníze, jak říká, investuje z drtivé většiny ze svého, drobnou část kryje úvěr.
A kde se dá na stavbu hradu vydělat? "Podnikám v nemovitostech na Kladně a v Praze," uvádí ke zdroji svého kapitálu.
Hradní pán "vlastní" i pěší zónu
Pavel Orna je na Kladně známé jméno, které je spojeno především s pěší zónou, kde podnikatel vlastní naprostou většinu domů. Plynou mu tak pronájmy z většiny obchodů na hlavní třídě.
Na začátku Ornovy kariéry v 90. letech to byl svět médií. Nejdříve řídil vydavatelství Novinář, které se např. neúspěšně pokoušelo vydávat známý Svět motorů.
"Orna byl vizionář. Dokázal nás absolutně přesvědčit o svém záměru, ačkoliv se potom ukázalo, že jeho sliby vlastně stály na vodě," vzpomíná jeden z jeho bývalých spolupracovníků.
Po Novináři přišlo v roce 1992 úspěšné vydavatelství Expres, které nějakou dobu vydávalo stejnojmenný bulvár, vůbec první u nás. Orna byl ve vydavatelství spolu se svou ženou jedním z klíčových vlastníků, své podíly po dvou letech prodal německé společnosti, jež mimo jiné vlastnila i Zemské noviny.
"„Ne, na Expresu jsem opravdu peníze na investice nevydělal. To byla jenom taková sranda," říká Orna, jehož „rodinné“ vklady do vydavatelství měly podle obchodního rejstříku už v roce 1992 hodnotu přes 10 milionů korun.
Projekt hradu chce Orna postavit na nejvyšší úroveň, proto ho bude podle jeho slov slavnostně otevírat ministr kultury. Sekretariát ministra však sdělil, že žádnou takovou akci jejich šéf v plánu nemá.
 Hrad podnikatele Orny u Kladna |
