Velké starosti čekají v nejbližších měsících Stříbro na Tachovsku. Fabrika na výrobu kabelů, AEES Stříbro (dříve Alcoa Fujikura), stěhuje výrobu kabelových svazků pro automobilky do Rumunska a propouští přes pět stovek lidí.
Už na začátku roku přitom podnik opustila asi tisícovka zaměstnanců. Pro osmitisícové město to znamená citlivý zásah a radikální růst nezaměstnanosti, která se podle odhadů vyšplhá až na 22 procent.
srovnáníV okrese Tachov připadá na jedno volné místo asi třicet uchazečů. V okrese Praha-východ, kde je nezaměstnanost nejnižší, jsou to necelí tři uchazeči. |
Příhraniční okres Tachov má totiž dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost v Plzeňském kraji. Práci teď většinou nenabízejí ani jiné firmy z průmyslových zón v regionu.
V regionu připadá na jedno volné místo zhruba třicet uchazečů. Pro srovnání: v okrese Praha-východ, kde je nejnižší nezaměstnanost v Česku, připadají na jedno volné pracovní místo necelí tři uchazeči.
Stříbrská firma zaměstnancům nabídla tučné odstupné, které dosáhne téměř sedminásobku průměrné mzdy. Stovky lidí už nabídku vedení přijaly.
Skláři se učí s počítačem
Problémy s vysokou nezaměstnaností trápí také Světlou nad Sázavou. Téměř pětina obyvatel sedmitisícového města pracovala řadu let v místních sklárnách Sklo Bohemia. Loni na podzim ale sklárny zkrachovaly a přes 1 200 lidí přišlo o práci. Míra nezaměstnanosti vystřelila z 5,5 procenta téměř na 19 procent. Podle starostky Lenky Arnotové se pád podniku drtivě podepsal na životě místních.
"Lidé pořád žili v nějakém očekávání, že se ve sklárnách obnoví provoz a oni budou mít znovu práci," říká starostka. "Spousta z nich cítila velkou odpovědnost k rodině a snažila se najít si práci i mimo Světlou, takže za prací dojíždějí. Zaměstnání takhle našlo asi 300 lidí."
Odchod dominantního zaměstnavatele trochu zmírnil nový majitel skláren, který dá práci asi 180 lidem. Část sklářů našla uplatnění v call centru marketingové firmy, které ve Světlé funguje několik měsíců.
Většina z nich už nedoufá, že se ještě někdy vrátí k oboru. Učí se proto novým dovednostem. "K 22. červenci evidujeme 227 rekvalifikovaných sklářů," říká Martin Kouřil z Úřadu práce ve Světlé nad Sázavou. Největší zájem je podle Kouřila o počítačové nebo svářečské kurzy, ženy se většinou rekvalifikují na pracovnice sociálních služeb.
Náklady na rekvalifikační programy hradí úřady práce buď z národních prostředků nebo prostřednictvím evropských sociálních fondů.
Z Boru za prací až do Prahy
Podobně jsou na tom také obyvatelé Nového Boru z Českolipska. Po krachu místních skláren se nezaměstnanost ztrojnásobila a řada lidí teď za prací dojíždí do Prahy či Liberce. "Snažíme se vytvářet místa v oblasti veřejně prospěšných prací, ale to problém vůbec neřeší," posteskl si místostarosta Nového Boru Stanislav Valdman.
Dobrou zprávou je, že od srpna se do práce vrátí 300 zaměstnanců místních skláren Egermann, které připravují po čtyřměsíční odstávce obnovení výroby.
Propuštění skláři si v tomto týdnu mohli alespoň trochu oddychnout. Od středy totiž na úřadu práce mohou žádat o úhradu ušlých mezd, což jim umožňuje novela insolvenčního zákona. Nárok mají na tři mzdy, bez výplaty přitom někteří byli i více než šest měsíců.
"Na všech místech, která Úřad práce pro podávání žádostí vyhradil, je neustále plno," popsal zájem sklářů Kouřil. O náhradu mzdy mohou žádat všichni bývalí zaměstnanci, náklady ve Světlé nad Sázavou by se měly vyšplhat na 100 milionů korun, Nový Bor bude potřebovat asi 90 milionů.
