Kvůli tomu je produktivita práce na 62 procentech, podobně jako ve Spojených státech nebo v Evropské unii.
Tvrdí to autoři studie o produktivitě práce, poradenská firma Czipin & Proudfoot Consulting. Průzkum udělali mezi stovkou firem s více než 500 zaměstnanci a do státních společností nezavítali.
Nikdo se nemůže věnovat efektivně své práci na sto procent, říkají autoři studie. Ale 85 procent, tedy sedm hodin z osmi, by bylo optimálních. K tomu má Česko ještě daleko.
Podle společnosti brání lepší produktivitě špatné plánování, špatná pracovní morálka, kontrola a komunikace.
Veškeré daně až na výjimky platí při prodeji nemovitosti prodávající. I když má povinnost zaplatit daň prodávající, kupující je ze zákona ručitelem.
K milostným vztahům na pracovišti jsou podle exkluzivního průzkumu, daleko kritičtější ženy než muži.
Zájem zákazníků je hlavním důvodem, proč se na tržištích objevuje množství nekvalitního zboží. Kdo je chce později reklamovat, čekají ho problémy.
Češi třetinu pracovní doby promrhají
Kdyby každý Čech pracoval na sto procent, mohl by teoreticky zůstat doma devadesát dní v roce. Takovou dobu v zaměstnání ročně průměrně "proflinká".
Zaměstnanci v Česku však dosahují téměř stejné produktivity jako lidé v zemích Evropské unie nebo ve Spojených státech, tedy kolem 62 procent. Slabší výkon dohánějí výrazně delší pracovní dobou.
Vyplývá to ze studie mezinárodní poradenské společnosti Czipin&Proudfoot Consulting, která sleduje produktivitu práce ve velkých firmách v deseti zemích světa už desátý rok.
Češi pracují dlouho
Zatímco Češi podle studie odpracují 1906 hodin ročně, aby dosáhli průměrné produktivity, Němcům ke stejnému výkonu stačí 1444 hodin.
"Ve srovnání s nimi však Češi pracují levněji a déle, což vysvětluje, proč je český trh tak atraktivní pro zahraniční investory," řekl ve středu Klaus D. Harrer z vedení firmy Czipin & Proudfoot Consulting.
Jakkoli český zaměstnanec ročně nevyužije k práci bezmála třetinu pracovního času, nevede si ve srovnání nejhůře. "I když Češi zvýšili produktivitu proti loňsku jen o dvě procenta, stále jsou na tom lépe než další země střední a východní Evropy," upřesnil Harrer.
Podle něj je tento růst příliš nízký a "neodráží se tak odpovídajícím způsobem v růstu hrubého domácího produktu".
Češi v práci - grafika ZDE
Svět přidává do kroku
Autoři studie mluví o pokroku, když srovnají, jaká čísla publikovali před deseti lety a nyní. Tehdy věnoval průměrný zaměstnanec produktivní činnosti jen polovinu pracovní doby.
Optimální by však podle nich bylo 85 procent. "Nepředpokládáme samozřejmě, že je někdo, kdo by věnoval práci efektivně sto procent pracovní doby. Při osmihodinové době ale lze produktivně využít sedm hodin," popsal Harrer.
Zbytek času se stráví pauzami, pitím kávy, kouřením cigarety, vyřizováním pošty nebo konverzací s kolegy. "Při našem průzkumu byl rozptyl ztraceného času velký, od pěti do 100 procent," upřesnil.
"Neproduktivní je například, když vám montéři dovezou novou kuchyň, ale zapomenou součástky k montáži a musí přijet znovu. Neproduktivně pracuje třeba i úředník pojišťovny, který odešle stovky dopisů klientům, do kterých zapomene vložit složenky," vysvětlil Harrer.
Jak měřit výkonnost
I když výše popsaný případ se může stát každému, neměl by být pravidlem. Mnohé společnosti si výkon lidí hlídají a měří.
"Spektrum pracovních pozic je velmi široké a ne u všech je možné efektivitu práce měřit," odpověděla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková na dotaz, jak kontroluje zaměstnance.
"Tam, kde je to možné, je daný výkon, kterého by zaměstnanci měli dosahovat. Na druhé straně však dáváme velký důraz na kvalitu práce: efektivita práce nesmí jít na úkor její kvality, " dodala.
Podle studie stojí za prostoji právě špatná kontrola, plánování a vedení firmy, ale i neefektivní komunikace a horší morálka zaměstnanců. Studie proběhla v USA, Francii, Německu, Británii, Španělsku, Rakousku, v Jižní Africe, Austrálii, Maďarsku a Česku.
Průzkum probíhal ve 100 firmách na 1668 pracovištích a doplňuje ho průzkum mínění mezi manažery renomovaného Gallupova ústavu.
