Takzvaný insolvenční registr spouští od Nového roku ministerstvo spravedlnosti na adrese www.justice.cz. Rejstřík přichází jako součást nového "dlužnického" zákona, který začne také platit od začátku roku.
"Naleznete tam seznam správců, dlužníků a aktuální údaje o probíhajících řízeních. Všechny tyto informace, až na nějaké osobní výjimky, budou veřejné," říká Zuzana Kuncová, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Rejstřík dlužníků navazuje na firemní registr úpadců, kde jsou uvedeny předlužené společnosti.
Dostat se na index může být poměrně rychlé: stačí, aby začalo správní řízení s dlužníkem. To znamená tři měsíce neplatit, mít aspoň dva věřitele a soud ho prakticky okamžitě nechá zapsat na seznam. Podle Kuncové bude vyhledávání v systému velmi jednoduché. Mělo by jít o podobný způsob jako třeba u obchodního rejstříku.
Rejstřík vítají hlavně věřitelé
Rejstřík pochopitelně vítají hlavně věřitelé, kterým v Česku vévodí hlavně banky. Češi v současnosti dluží asi 800 miliard korun, z toho asi 650 miliard dluží bankám. Věřitelé si díky novému rejstříku spolehlivěji prověří případné rizikové klienty a předejdou tak riskantním a nezajištěným půjčkám.
"Informace v rejstříku bude pochopitelně pravidelně sledovat a vyhodnocovat tak, abychom mohli včas reagovat v případě, že tam nalezneme našeho klienta," říká mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Podobně hovoří zástupci i dalších velkých bank.
Ale také pro dlužníky přinese nový insolvenční zákon i dobré věci. Dává jim totiž možnost vyhlásit "osobní bankrot" a projít pětiletým oddlužovacím plánem.
Podle finanční situace dlužníka soud stanoví, kolik procent z dluhu bude muset během dlužní pětiletky splatit – minimálně půjde o třicet procent. Pak budou moci začít s čistým štítem, což je velká změna proti současnosti.
"Ano, položky ze seznamu jsou znepřístupněny pro veřejnost po pěti letech oddlužovací kúry," říká Kuncová. To ve svém důsledku znamená žít pět let s životním minimem a zbytkem výdělku vykrýt alespoň třicet procent dluhů, nebo zpeněžit téměř veškerý majetek a minimálně tuto část dluhu jednorázově uhradit.
"Jde o sociální nástroj, který se věřitelům vnucuje – pro ně je výhodnější dostat zpátky alespoň 30 procent dluhu a zbytek oželet. Pořád na tom budou lépe než dnes, kdy se návratnost z konkurzu pohybuje kolem osmi procent," říká Bohumil Havel, jeden z tvůrců insolvenčního zákona.
Podle něj však bude trvat několik let, než se nový systém začne masivněji používat. V USA to údajně trvalo dvacet let.
"Naleznete tam seznam správců, dlužníků a aktuální údaje o probíhajících řízeních. Všechny tyto informace, až na nějaké osobní výjimky, budou veřejné," říká Zuzana Kuncová, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Rejstřík dlužníků navazuje na firemní registr úpadců, kde jsou uvedeny předlužené společnosti.
Dostat se na index může být poměrně rychlé: stačí, aby začalo správní řízení s dlužníkem. To znamená tři měsíce neplatit, mít aspoň dva věřitele a soud ho prakticky okamžitě nechá zapsat na seznam. Podle Kuncové bude vyhledávání v systému velmi jednoduché. Mělo by jít o podobný způsob jako třeba u obchodního rejstříku.
Rejstřík vítají hlavně věřitelé
Rejstřík pochopitelně vítají hlavně věřitelé, kterým v Česku vévodí hlavně banky. Češi v současnosti dluží asi 800 miliard korun, z toho asi 650 miliard dluží bankám. Věřitelé si díky novému rejstříku spolehlivěji prověří případné rizikové klienty a předejdou tak riskantním a nezajištěným půjčkám.
"Informace v rejstříku bude pochopitelně pravidelně sledovat a vyhodnocovat tak, abychom mohli včas reagovat v případě, že tam nalezneme našeho klienta," říká mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Podobně hovoří zástupci i dalších velkých bank.
Ale také pro dlužníky přinese nový insolvenční zákon i dobré věci. Dává jim totiž možnost vyhlásit "osobní bankrot" a projít pětiletým oddlužovacím plánem.
Podle finanční situace dlužníka soud stanoví, kolik procent z dluhu bude muset během dlužní pětiletky splatit – minimálně půjde o třicet procent. Pak budou moci začít s čistým štítem, což je velká změna proti současnosti.
"Ano, položky ze seznamu jsou znepřístupněny pro veřejnost po pěti letech oddlužovací kúry," říká Kuncová. To ve svém důsledku znamená žít pět let s životním minimem a zbytkem výdělku vykrýt alespoň třicet procent dluhů, nebo zpeněžit téměř veškerý majetek a minimálně tuto část dluhu jednorázově uhradit.
"Jde o sociální nástroj, který se věřitelům vnucuje – pro ně je výhodnější dostat zpátky alespoň 30 procent dluhu a zbytek oželet. Pořád na tom budou lépe než dnes, kdy se návratnost z konkurzu pohybuje kolem osmi procent," říká Bohumil Havel, jeden z tvůrců insolvenčního zákona.
Podle něj však bude trvat několik let, než se nový systém začne masivněji používat. V USA to údajně trvalo dvacet let.
