A rodiny spoří více. Vyplývá to ze srovnávací analýzy posledních čtyř let, kterou včera zveřejnil Český statistický úřad.
Podle statistiků a bankovních údajů má průměrná domácnost (dva dospělí a jedno dítě) naspořeno 341 tisíc korun. Proti roku 2001 je to o 56 tisíc korun více.
Za tu dobu však vzrostly i příjmy, z nichž se spíše utrácelo, než spořilo. Takže vzhledem k příjmům podíl úspor domácnosti klesá.
Přestože symbol spořivosti – vkladní knížky – bere za své, v bankách dnes leží ještě polovina úspor. Podle statistiků má průměrná domácnost na netermínovaných a termínovaných vkladech a na spořicích účtech v bankách 152 tisíc korun.
Vysvětlují to tím, že peníze na běžných účtech jsou klientům rychle po ruce, a navíc využívají výhod kontokorentů.
Za poslední čtyři roky se však vklady u bank snížily o více než třetinu. To ovšem neznamená, že by se všichni pustili do riskantních investic.
Češi objevili kouzlo nerizikového spoření, navíc často dotovaného státem. Tak se na žebříček popularity vyšplhalo stavební, penzijní či životní spoření nebo podílové fondy.
Stavební spoření má bezmála šest milionů lidí s průměrně naspořenými 66 tisíci a na důchod se připojistilo už 2,9 miliony lidí. Desetinu úspor, tedy 33 tisíc korun, mají lidé v životních pojistkách.
"Všechny tyto změny dokládají mohutný nástup alternativních forem úspor, čímž se české domácnosti přibližují chování domácností v Německu či Rakousku," vysvětluje Drahomíra Dubská ze statistického úřadu.
A tento trend by měl podle odborníků pokračovat i nadále. "Na vrcholu popularity se v příštích letech udrží stavební spoření, penzijní připojištění a životní kapitálové spoření. Společným jmenovatelem je státní dotace," říká David Marek, analytik Patria Online.
Kromě daleko bohatší nabídky způsobů, jak své peníze uložit, však lidé stále nezapomněli na klasické skrýše. Podle hrubých odhadů ČSÚ mají lidé "pod polštářem" skoro 10tisíc korun na domácnost, v celorepublikovém měřítku jde o 40 miliard. To je bezmála dvakrát více než před čtyřmi lety.
