Lidé bez práce berou méně než 3,5 tisíce

  • 12
Více než polovina nezaměstnaných v Česku dostává podporu méně než 3500 korun. Stát však měsíčně vynaloží na člověka bez práce čtyřnásobek. Malé podpory jsou důsledkem toho, že v evidencích úřadů práce končí převážně lidé s nízkým vzděláním a mzdami.

Pokud si člověk v předchozím zaměstnání vydělal pod 12 tisíc hrubého, nedosahuje výše jeho podpory ani životního minima 4100 korun.

Je tak od začátku odkázán nejen na úřad práce, ale i sociální dávky. Ty musí obecní úřady vyplácet také lidem, kteří už jsou doma déle než půl roku a na podporu nemají nárok. Naopak podporu vyšší než 7,5 tisíce korun berou jen čtyři procenta lidí bez práce.

Nezaměstnaný stojí stát téměř 14 tisíc měsíčně
Celkové náklady státu na nezaměstnaného jsou však mnohem vyšší, než kolik vyplatí na podporách a dávkách. "Odhadujeme to na 13 800 korun," říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová.

Státní kasa navíc přichází o peníze na daních a sociálních odvodech, které by člověk platil, kdyby pracoval. Další peníze jdou na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikační kurzy. Nezaměstnaný, který je využívá, stojí státní pokladnu 28 tisíc korun.

Celkem půjde letos o 2,5 miliardy korun, na podporách se vyplácí téměř osm miliard korun. Další finanční ztráty z nezaměstnanosti se už přesně vyčíslit nedají. "Kdyby člověk nebyl nezaměstnaný, patrně by také více utrácel," říká David Marek, hlavní ekonom Patria Online.

Podle jeho odhadu stojí jeden nezaměstnaný státní rozpočet ročně zhruba 200 tisíc korun. Letos se náklady státu ještě o něco zvýší. Se zvýšením podpor o několik stovek měsíčně počítá nový zákon o zaměstnanosti, který teď čeká v Poslanecké sněmovně na další kolo projednávání.

Podle něj budou lidé bez práce místo 40 procent předchozí čisté mzdy pobírat v druhých třech měsících, kdy jsou doma, 45 procent. Lidé starší padesáti let by navíc pobírali podpory až o půl roku déle. Původně měl nový zákon začít platit už v květnu, ale zatím se zasekl v parlamentu.

"Myslím, že začne platit tak v srpnu, září, ačkoli pan ministr Zdeněk Škromach by chtěl, aby platil od července," říká stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová.

S novým zákonem se má také zpřísnit poskytování podpor. Nárok na ně nebudou mít ti, kteří odmítnou nabízené zaměstnání. Stále se také uvažuje o zavedení povinných veřejných prací pro dlouhodobě nezaměstnané.

Ministr Škromach doufá, že zákon bude také lépe potírat práci načerno tím, že umožní nezaměstnaným přivydělat si tři tisíce měsíčně. "To může být zneužíváno, protože zaměstnavatel raději pošle člověka na úřad práce, než by mu platil minimální mzdu a platil za něj daně a odvody," říká Páralová.

Lidé se však už dnes hůře dostávají k sociálním dávkám. Od ledna mají úředníci v ruce seznamy majetku, které musí prověřit, a má-li člověk třeba auto, myčku nebo další peníze, dávky nemusí dostat.

"Z úřadu práce jsem teď v lednu přešel na sociálku, ale protože jsem přiznal, že mi zaměstnavatel dal šestiměsíční odstupné, řekli mi, že mám přijít až za půl roku," konstatuje rezignovaně čtyřicetiletý autokarosář Jiří z Karviné. A dodává: "Musel bych asi bydlet v holobytě, prodat vše počínaje autem, a až bych byl na dně, pak by mi sociálka možná pomohla."

Pokud vás trápí podobné záležitosti, či jste se s něčím podobným setkali, dejte nám vědět. Rádi vaše podněty využijeme při vzniku dalších textů. Nezapomeňte uvést kontakt, nejlépe i telefonický.
Děkujeme.
Ekonomická redakce MF DNES (ekomfdnes@mfdnes.cz)